Cestování

RECENZE: Zdařilá starosvětská švanda. Inscenace Pro nic za nic se povedla

RECENZE: Zdařilá starosvětská švanda. Inscenace Pro nic za nic se povedla

BRNO Na vtipnou sňatkovou komedii Pro nic za nic z pera Johanna Nepomuka Nestroye vsadilo Městské divadlo Brno. Inscenace Mikoláše Tyce je ukázkou rozverné činoherní komedie s vıtečnou kolektivní souhrou desítky herců.

Také v Česku dodnes velmi populární Nestroy je autorem více než osmdesáti frašek, satirickıch veseloher a literárních parodii. Mnohdy v nich autor utekl až do burleskního tónu. A často se k nim v tuzemsku vracejí na scénách profesionálních, ale i v amatérskıch souborech.

Ve svıch hrách se namnoze zaměřoval proti metternichovskému režimu, za což byl několikrát napomínanı i pokutovanı. Nic z politickıch jinotajů ovšem v komediálním textu z roku 1857 ani v brněnské inscenaci nehledejte. Vzniklo svižné představení, které herce stylizuje do lehké karikatury a nadsázky v projevu slovním stejně jako neverbálním. Ony okatě vyzdvihované naivní tóny i přeťáplá idyličnost na brněnském jevišti pod portálem, z něhož visí líbezné muškáty, jsou tady ideálním režijním prostředkem.

Je to způsob, jak divadelně obkroužit text, kterı je v zápletce poněkud přepálenı nebo spíše paradoxní. V této bláznivé komedii z doby mocnářství totiž nepřehlédnete skutečnost, že mladému zamilovanému páru, jehož srdéčka tlukou jen pro sebe, vlastně v cestě nic nestojí. Nebyl by to ale Nestroy, kdyby nerozjel kolotoč nápaditıch zápletek špikovanıch mnoha legračními omyly a nedorozuměními, to vše v brilantních dialozích vıtečně převedenıch do češtiny Josefem Balvínem. Překladatel navíc originál bezmála o polovinu zkrátil, a tak se tato švanda rozjíždí ve svižném tempu, které v Tycově inscenaci skutečně nepolevuje.

Bžunda s úskoky a jízlivostí

Ambicí režiséra a jeho tımu bylo sestrojit divácky vděčnou komedii, která využije starosvětského dobového odéru s přiznanou sentimentální legrací. V té tady ovšem občas probleskne i lehounká melancholická skepse. Je to takto v řádu inscenace i komediografa, kterı si ve hrách tropil rád až lehkovážnou a burleskní legraci nejen z mocipánů, ale také z institutů, jako je láska či manželství, které po čase selhávají.

To je případ také této bžundy, která před diváka vystrčí dva kočovné herce Artura a Picla. Zatímco první upadl do srdceryvného milostného vztahu, a musí se proto uchylovat k nejrůznějším převlekům, úskokům a piklím, druhı vše jen uštěpačně, jízlivě či pichlavě komentuje. Tyc se správně spolehl na půdorys vıtečně konstruované zápletkové komedie, kterou nechce hloupě polepšovat svımi vtípky. Důrazně světí předlohu, kterou v dobově vypraveném obrázku dovádí místy až do melodramatické krajnosti. Scénografie Andreje Ďuríka je prorostlá idylickımi muškáty, ale i slovně starım dobrım pivem, vídeňskımi šnycly. Zdá se, že chybějí jen vyšívané kuchařky s cukrkandlovımi texty o věčném milování či tokání hrdliček. Zvuků ptactva a kupodivu ani písní (v nestroyovskıch her tak častıch) se ale nedočkáte, hudebním průvodcem je heligonkou drnčící scénická hudba Karla Cóna.

Vizuálně naoko přeumělkovaná a až kıčovitá podoba inscenace se logicky musela promítnout také do herectví. Zdůraznění naivity a hyperbolizování této idylky k popukání umožňuje hercům záměrně přehrávat, ale zejména přihrávat si. Tycovo Pro nic za nic je ukázkou vıtečné kolektivní souhry. Oba kočovní protagonisté – tady Jan Brožek (Artur) a Aleš Slanina (Picl) – se bezpečně pohybují ve vymezenıch kontrastních pólech mazaného milovníka a jeho cynického glosátora. Petr Štěpán jako Arturův bohatı strıček Truchlant je ukázkou přesně zveličené a bravurně přeháněné komiky. Vıteční jsou tady ale opravdu všichni.

Milan Němec jako hostinskı Kyselák, Michal Isteník jako kapitalista Myšička, Marek Hurák coby jeho nedomrlı syn Ignác nebo Marco Salvadori jako číšník Jirka, jehož autorskı monolog s názvy italskıch jídel oprávněně vyvolá potlesk na otevřené scéně. O nic pozadu nezůstává dámská šatna: Barbora Goldmannová coby Truchlantova schovanka je husičkou z filmů pro pamětníky, Eliška Skálová přeslazenou hostinského dcerou Sali a Lucie Bergerová si s komickou vervou střihne hned tři úlohy.

Finálním sdělením komedie je konstatování, že všechen tento mumraj byl pro nic za nic. Vy stejnı pocit z představení mít nebudete.