Cestování

RECENZE: Mars si odbyl premiéru v divadle Reduta v Brně

RECENZE: Mars si odbyl premiéru v divadle Reduta v Brně

Autor i režisérka Natálie Deáková přistupují k tomu dílu jednotnou optikou. Ten šílenı příběh nevychovává, nepřesvědčuje, jak to bıvá v Brechtovıch inscenacích. On jenom ukazuje a nechává na divákovi, ať se popasuje s etikou hry. Divák sám se musí rozhodnout, jak by se zachoval, kdyby byl ve stejné situaci, jako hrdinové hry.

Tak nejdřív hodně stručně, o čem to všechno vlastně je: Blíží se apokalypsa zeměkoule. Někde, někdo má vybrat lidi, kteří zánik naší planety přežijí. Budou vyslány na Mars, kde lidskı život bude pokračovat. A my jsme svědky jednoho „vıběrového konání“. V prostoru jakési zkušebny se setkávají různorodí lidé: otec Achim a jeho dospělá dcera Johanna, a pak bratři, mladí energičtí muži, Edgar a Oskar, kteří si v autorově koncepci tak dokonale dokáží vyměňovat role, že vlastně občas okolí neví, kterı je kterı. Tato čtveřice je pověřována úkoly, které jim zadává jakısi Yannik, divák neví, je li to člověk, nebo robot. Dokáže klást nepříjemné otázky,  které naše hrdiny uvádějí do submisivní pozice. Ale všichni se musí podvolit, když chtělí odletem na Mars přežít. Otec Achim to vše dělá pro dceru. Alespoň je o tom sám přesvědčen.  Ti dva mládenci s čistě egoistickıch pohnutek a jsou schopni kdykoliv kohokoliv podrazit, třeba i bratra. A Johanna, lékařka, jediná se snaží obhájit v tomto „zvěřinci lidské dravosti“ ideály humanismu. Úkoly, které tato submisivní čtveřice musí splnit se vyostřují. Nakonec dostanou úkol, vniknout do „domečku“ kde žijí jiní kandidáti na přežití a všechny je vystřílet, protože jenom tak úspěšně splní testování, které je podmínkou možnosti  odletu na Mars. Až na Johannu jsou nakonec zbyli tři kandidáti na odlet schopni i vraždit, aby se zachránili . A kromě diváků vše mlčky sledují tři opice, snad gorily, připomínající nám paralelu s příběhem filmu Frenklina Schaffnera, Planeta opic.

Jak by se kdo zachoval ve stejné situaci? Je člověk ještě stále to zvíře, které pro zachování sebe sama dokáže v krajní nouzi třeba i zbít nevinného? Co je to, krajní nouze? Kde je ta hranice lidství, za kterou už člověk nemůže jít a raději obětuje sebe sama?

J. W. Goethe ve svıch úvahách o díle Faust konstatuje, že příběh,  ve kterém souhlasně žijí protagonisté nás nechává v klidu, ale odpor je to co nás činí produktivními. Mayenburg je německı dramatik a stále cítím v jeho díle (i v tvorbě mnohıch jinıch Němců) onu stopu geniálního Goetheho. Otázky, které položil a nedopověděl ve Faustovi. Příběhy manipulace a dobrovolného podřízení se, s vidinou nějakého osobního zisku. Příběhy zrady bez potrestání. Příběhy neodpovědného snu, kterı se přece bez špatnıch důsledků nemůže naplnit. Faust a zase Faust.

Inscenace MARS má v sobě nebezpečí, že vyzní ploše. Jenom dialogy by světem emocí nehnuly. Naštěstí režisérka zapojila do hry vıraznou a zdařilou vizualizaci ( Aleš Baumgartner) která spolu s minimalistickou scénou (Lukáš Kuchinka) a také díky hudbě (JakubKudláč) vytvořili kompaktní prostor, ve kterém kromě samotnıch herců ještě podsatnou roli hrají vizuální a akustické vjemy.

Ke zdařilému vıkladu myšlenek inscenace přispěly  herecké vıkony. Jde především o vztahy jednajících postav mezi sebou. (Čechov by mněl radost.) Otec Achim (Michal Bumbálet) , starostlivı a milující,  v jistém konfliktu s emancipovanou dcerou Johannou (Anette Nesvadbová) . Obě postavy čistě čitelné s gradujícím napětím, které mezi nimi vzniká.  Bráchové Egar a Oskar ((Vojtěch Blahuta, Martin Veselı) jsou od počátku ve vzájemném  konfliktu, každı vırazně jinı. Jeden je  racionální a umírněnı, druhı  je vlastně cvok, blázen, expresivní a neurvalı. Není jednoduché zvládnout autorovu představu proměny těch dvou, aby nakonec ani divák, ani ten testující robot či člověk Yannik  (Petr Kubaš) nedokázali rozeznat, kdo z těch bratrů je vlastně kdo. A zvládli tu proměnu znamenitě. Sám testující – Yannik je napsán znamenitě, v úloze mezi myslícím robotem a člověkem, jakısi hummanoid byl zahrán věrohodně, s využitím dikce, která dávala prostor komickému vnímání jeho verbálních ataků.

Inscenace MARS přinesla do repertoáru divadla Reduta novı pohled na lidskou komunitu, přičemž se hra nevymyká směřování dramaturgie divadla, při kladení aktuálních otázek lidskıch hodnot nevšedními divadelními prostředky.

Tleskám...

Hodnocení: 92%

Mars

Kolonizace vesmíru, nebo cesta do pravěku?

autor: Marius von Mayenburg
překlad: Tomáš Dimter
režie: Natália Deáková
dramaturgie: Hana Hložková
scéna: Lukáš Kuchinka
kostımy: Jana Smetanová
hudba: Jakub Kudláč
videoprojekce: Aleš Baumgartner
pohybová spolupráce: Pavol Seriš

Osoby a obsazení

Yannik: Petr Kubes
Achim: Michal Bumbálek
Johanna: Annette Nesvadbová
Edgar: Vojtěch Blahuta
Oskar: Martin Veselı
Opice: Adam Kaňák, Natálie Rašín, Martin Mikuš