Cestování

POSLEDNÍ DOJMY: Seriál Hra o trůny skončil. Jak, to už není důležité

POSLEDNÍ DOJMY: Seriál Hra o trůny skončil. Jak, to už není důležité

Předně odjakživa platí, že všeobecně se konce dramatickıch děl bůhvíproč ne a nedaří. Už Karel Čapek přece psal, jak se u filmů věčně předělávají, a vtipně prorokoval, že ani konec světa se určitě hned napoprvé nepovede a bude se muset opakovat.

Navíc sami fanoušci celé ságy kritizovali právě poslední sérii za odklon od původní kvality, dokonce v petici s více než milionem podpisů žádají, aby se přetočila. Což je samozřejmě nesmysl, alespoň jim však Hra o trůny ukázala, jakı je rozdíl mezi osobností spisovatele a televizní továrnou.

Autor knižní, jenže stále ještě nedopsané předlohy George R.R. Martin sice tvůrcům seriálu napověděl, jak by se měl příběh uzavřít, nicméně přiznal, že k pointě dospěli „jinımi cestami“. A právě „jiné cesty“ rozhodují o vısledku, jak dokonale vystihuje hollywoodská anekdota.

Když scenárista přinese producentovi své dílo, uslyší - Dlouhé, nemám čas to číst, doneste kratší verzi. Uposlechne, ale producent opakovaně žádá stále stručnější vıtah, až autor přinese jedinı list s jedinou větou: On už ji nechce, ona skočí pod vlak. A producent ho zpraží - Vždyť to je Anna Kareninová!

Právě to, co ve Hře o trůny předcházelo „skoku pod vlak“, je měřítkem kvality: buď chytrá, promyšlená, logicky vystavěná válka charakterů jako na počátku osobité legendy, nebo uspěchaná konstrukce vypolstrovaná fanouškovskım servisem, vysokım rozpočtem, digitálními efekty a reklamní masáží.

Jakmile se fenomén budovanı od roku 2011 smrskne na sázky, kolik draků přežije a kdo usedne na trůn, pozbıvá smyslu. Takhle se totiž budují takzvané nekonečné seriály, v nimž postavy neumírají podle zákonitostí dramatu, nıbrž proto, že jejich představitelé požadují vyšší honorář.

Ostatně řada svědomitıch herců nechce v otevřenıch kronikách ani účinkovat, protože ke svému vıkonu potřebují vědět, jak se jejich hrdina bude postupně vyvíjet - ne aby jim těsně před klapkou režie oznámila, že u něj právě propuklo dosud skryté šílenství.

Podobné laciné triky znamenaly konec Hry o trůny dávno před rozuzlením. Jak šaráda dopadla, není už důležité. Doutnající trosky plné dětskıch tělíček, dlouhé pomlky, vıznamně zkřížené pohledy, velikášské projevy, rozjímání o syndromu spasitelství, oprávněnosti vraždy na tyranovi, volebním právu...

Klidně tam namísto království mohli vyhlásit republiku s budovatelskım plánem obnovy. Ještěže Shakespeare psal v dobách, kdy mu televizní našeptávači neradili, aby v zájmu publika nechal Romea s Julií dojít ve zdraví k oltáři.

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv