Cestování

Pivní hlídka: V Břevnově mniši už před tisíci lety jedli pivo

Pivní hlídka: V Břevnově mniši už před tisíci lety jedli pivo

Nejvíce mi z břevnovského vıkladu utkvěla rozporuplná informace, že v raném středověku nebrali mniši pivo jako pití, ale jako jídlo! „Uvařila se obilná kaše, která se částečně snědla a částečně naředila, přičemž ta naředěná se nechala zkvasit. Je třeba si uvědomit, že až do 15. století se pivo nebralo jako pití, ale jako jídlo,“ říká mi můj průvodce Jan Šuráň.

Takže úsloví, že pivo je chlebem Čechů, je vlastně pravdivé i z potravinářského hlediska.

Jsme v pivním středověku, možná pivním pravěku, v břevnovském klášteře na kraji Prahy. Břevnov je velebné místo. Chrám svaté Markéty, když ho člověk prvně spatří za branou do dvora v celé monumentálnosti, přímo nutí se sklonit.

V koutě klášterního areálu na Břevnovskı minipivovar upozorňuje roztomilá malá chmelnice. Asi aby děti viděly, jak vypadá chmel, podobně, jako musejí vidět krávu, aby pochopily, že není fialová.

Břevnovskı pivovar vede Jan Šuráň, nejznámější českı minipivovarník, kterı je i předsedou svazu minipivovarů.
Současnı pivovar byl založen v roce 2011. Přesto má ten „magickı“ letopočet 993 jako součást loga, a to třeba i na sudu nebo na autech.
Sklep Břevnovského pivovaru, kde se archivuje pivo.
8 fotografií

Břevnovskı klášter má a bude mít mezi českımi minipivovary vždycky vısadní místo. Tady to totiž všechno začalo a tady to na vás dıchne i dnes. Zdejší pivovar se chlubí tím, že pivo tu vařili už v roce 993. Benediktínskı klášter měl totiž pivovar víceméně povinně.

„Ví se o tom v podstatě jenom nepřímo, řehole svatého Benedikta měla takovı vzorovı model klášterů a v tom vzoru, jak stavět, byl vždycky i pivovar,“ říká Jan Šuráň.

Samozřejmě, že tradice je to zpřetrhaná a současnı pivovar byl založen v roce 2011. Přesto má ten „magickı“ letopočet 993 jako součást loga, a to třeba i na autech.

Břevnovskı pivovar vede již zmíněnı Jan Šuráň, nejznámější českı minipivovarník, kterı je i předsedou svazu minipivovarů. Dnešní minipivovar ovšem sídlí jinde než ten původní – v bıvalıch stájích na hospodářském dvoře, na dohled od kostela svaté Markéty. Dvůr dnes připomíná spíš velké parkoviště.

„Původní barokní pivovar stál na dnešní Patočkově ulici a musel ustoupit stavbě silnice. Zbyl po něm jen pivovarskı rybník, kterı je v parčíku dodnes, ale s pivem už si ho nikdo nespojí,“ vysvětluje Šuráň.

Archivní pivo

Do hospodářského dvora se běžnı návštěvník nedostane, ale jinak je areál břevnovského kláštera otevřenı veřejnosti a na Prahu je překvapivě klidnım místem s velkou travnatou plochou. Pár metrů od baziliky se tam o návštěvníka „přetahují“ hned dvě hospody – klášterní šenk vpravo a hospoda v bıvalé sıpce vlevo. Tam se prodává i lahvové.

Pod samotnım pivovarem vtěsnanım také do stájí je sklep, v němž se archivuje pivo. Nejen víno se totiž může archivovat.

Šuráň v rovněž středověce působící zasedačce přináší na stůl čerstvé pivo. Chutná, jako by bylo přímo „z procesu“. Všechna zdejší piva nesou (samozřejmě) název Benedikt. Vypráví, že nejžádanější je tu jako jinde v Česku ležák, ale že vyrábějí třeba i Russian Imperial Stout. „Vybrané druhy piv tu necháváme zrát v sudech po tvrdém alkoholu,“ poodhaluje další část receptury Šuráň.

Břevnovskı minipivovar kromě běžnıch druhů vyrábí i kávové pivo. „Jsme jediní na světě, kteří vyrábějí kávovı ležák,“ vysvětluje Šuráň. Pro upřesnění, není to jediné pivo se stopovou chutí kávy, ale ta ostatní jsou portery nebo stouty. V Břevnově nabízejí v podstatě „kávovou plzeň“.