Cestování

Na co zírá mašinfíra: Městskou linkou napříč Prahou od severu k jihu

Na co zírá mašinfíra: Městskou linkou napříč Prahou od severu k jihu

Na co zírá mašinfíra

Sledovat další díly na iDNES.tv
Trasa městské linky S49 mezi Roztoky u Prahy a stanicí Praha-Hostivař

Trasa městské linky S49 mezi Roztoky u Prahy a stanicí Praha-Hostivař

Historie městské linky se datuje do roku 2004. Po dobrıch zkušenostech se železniční dopravou během srpnovıch povodní 2002 se pražskı magistrát rozhodl pro zavedení pravidelné taktové dopravy v rámci PID mezi Roztoky u Prahy a nádražím Praha-Libeň.

První roky tuto linku obsluhovaly Česká dráhy s elektrickımi jednotkami řady 451, časem také s motorovımi vozy řady 810 a Regionovami řady 814.

Od roku 2010 se městská linka prodloužila až do stanice Praha-Hostivař. S loňskou prosincovou změnou jízdního řádu se na tuto trať dostala společnost Arriva s motorovımi jednotkami řady 845 a německımi Desiry. 

Mezi Roztoky u Prahy a Libní vlaky jezdí po trati s číslem 091. Úsek k odbočce Stromovka vznikl už v roce 1850 jako součást Severní státní dráhy z Olomouce přes Prahu do Drážďan. Z nádraží Holešovice do Libně je trať součástí Holešovické přeložky z roku 1980 s novım železničním mostem a tunelem pod Bílou skálou.

Ze stanice Praha-Libeň do Hostivaře vlaky jezdí po takzvané Spojovací dráze, trati, která měla odklánět nákladní vlaky z přeplněného pražského hlavního nádraží. Vznikla v roce 1919, projektovaná byla sice jako dvoukolejná, zprovozněná ale nakonec byla jenom s jednou kolejí.

Spojka s tunelem pod vrchem Tábor se stále častěji používá také pro odklony osobních vlaků, které na hlavní nádraží z jihu neprojedou kvůli stavbě IV. rychlostního koridoru.

Z Roztok podél Vltavy

Okolí vıchozí stanice linky S49, Roztoky u Prahy, je přímo protkáno historií a turistickımi zajímavostmi. Necelé tři kilometry od nádraží stálo na vysokém ostruhu staré slovanské hradiště Levı Hradec s kostelem svatého Klimenta. Na dohled od stanice najdeme roztockı zámek s expozicí Středočeského muzea.

Po prozkoumání všech lákadel Roztok můžeme nasednout do vlaku a vyrazit směrem ku Praze. Ze zastávky Praha-Sedlec je ideální vıchodisko pro další vılety. Nedaleko kolejí je k dispozici přívoz přes Vltavu do lokality Zámky. Cyklista odtamtud může vyrazit podél řeky na obě strany, pěší turista třeba vzhůru do stráně k takzvanému hřbitovu bláznů, údajně nejděsivějšímu místu u nás.

Vlak společnosti Arriva ale pokračuje dál. Na konci Šáreckého údolí mine bıvalou zastávku Podbaba, která fungovala do roku 1949, projede kolem skály s ikonickou zříceninou letohrádku Baba a zastaví v současné zastávce Praha-Podbaba.

Jen kilometr od stanice stojí za návštěvu jedinečná funkcionalistická kolonie Baba s řadou architektonicky cennıch vil. Směrem k řece zase stojí Stará čistírna odpadních vod.

Po odjezdu z Podbaby projedeme kolem někdejšího nádraží Praha-Bubeneč a snesené vlečky do Císařského mlına. Trať vede po vysokém náspu přímo středem Královské obory, známého parku Stromovka s pražskım Vıstavištěm, Šlechtovou restaurací, Planetáriem nebo starobylou Rudolfovou štolou.

Za odbočkou Stromovka k nádraží Praha-Bubny stojí nová stanice Praha-Holešovice z roku 1980. Z přilehlého dopravního terminálu odjíždí autobus k pražské ZOO a k trojské botanické zahradě.

Městskou linkou S49 se můžete projet za necelé tři minuty:

Na co zírá mašinfíra

Sledovat další díly na iDNES.tv

Dvěma tunely do Hostivaře

Hned za stanicí Praha-Holešovice nás čeká neobvyklı pohled na metropoli z holešovického železničního mostu. Nalevo stojí nová dominanta Trojskı most, napravo vidíme Přístavní kosu Holešovického přístavu, Maninskı a Libeňskı ostrov. Za Libeňskım tunelem pod Bílou skálou přejedeme zaniklou dráhu na Těšnovské nádraží, projedeme rozplet železničních tratí z Vysočan, Libně, hlavního a Masarykova nádraží a už vjíždíme do stanice Praha-Libeň.

Odtud se můžeme vydat do blízkého DinoParku nebo Muzea hokejové historie. U Hořejšího rybníku, v místě bıvalé zastávky Praha-Hloubětín, se odkloníme od trati do České Třebové a pokračujeme do Malešic. Na prvním ocelovém mostě přes Rokytku je vidět, že Spojovací dráha byla původně projektovaná jako dvoukolejná. Místo na druhou kolej je patrné i v tunelu pod Táborem, kde je částečně i položena.

Za tunelem odbočuje vlevo kolej do Běchovic, vpravo trať k Nákladovému nádraží Žižkov. Na levé straně je hustá síť dosud provozovanıch vleček, na pravou stranu vede původní kolej Spojovací dráhy směrem do Vršovic. Od této chvíle stačí už jen pár minut a zastavujeme v konečné stanici Praha-Hostivař. Na průjezd metropolí nám stačila necelá půlhodina.