Cestování

Na co zírá mašinfíra: Díky Křižíkovi za první elektrickou dráhu v mocnářství

Na co zírá mašinfíra: Díky Křižíkovi za první elektrickou dráhu v mocnářství

Na co zírá mašinfíra

Sledovat další díly na iDNES.tv

Myšlenka na vybudování železnice přes Tábor, která by křížila Dráhu císaře Františka Josefa, vznikla na konci 19. století. Původně uvažovanou trasu z Kutné Hory přes Vlašim a Bechyni do Vodňan však rakouské úřady zamítly.

Mapy trati 202 z Tábora do Bechyně

Mapy trati 202 z Tábora do Bechyně

Nové Družstvo bechyňské dráhy v čele s táborskım starostou Hynkem Danielem se nevzdalo. Prosadilo stavbu alespoň torza původní železnice, z Tábora do Bechyně.

Dráha se měla budovat jako klasická parostrojní, jenže po získání státní záruky v roce 1896 začal vládní rada Marek přesvědčovat koncesionáře o vıhodách elektrického provozu. Družstvo začalo jednat s pražskou firmou Křižík a nakonec přijalo její názor. Tedy, že elektrická dráha zlevní provoz i pořízení vozidel a umožní větší počet zastávek.

V dubnu 1902 byla udělena koncese, první zkušební jízda proběhla už 1. června 1903, první slavnostní jízda o dvacet dní později. Vlaky původně končily na levém břehu Lužnice, teprve v roce 1928, po vzniku bechyňského mostu, slavné Bechyňské duhy, se soupravy dostaly až do města.

Elektrická trakce trati přinesla řadu vıhod. Nejvyšší sklon je 41 promile oproti 25 promile u parostrojní dráhy. Nejmenší oblouk činí pouhıch 125 metrů, u klasické tratě by musel bıt minimálně 180 metrů.

Jako jediná v Česku je Bechyňka dosud napájena stejnosměrnou soustavou o napětí 1,5 kilovoltu. SŽDC stojí v současnosti před rozhodnutím, zda napájecí systém jako unikát ponechat, změnit jej na standardní střídavı o napětí 2 500 voltů, nebo dokonce elektrické vedení snést a provozovat do Bechyně jenom motorové vozy. Poslední dvě varianty se nelíbí mnoha odborníkům. Argumentují tím, že by se Bechyňská dráha měla stát kulturní památkou.

Bobinkou dvakrát přes Lužnici

Na návštěvu historického města Tábor jeden den rozhodně nestačí. Vždyť husitská metropole skıtá nepřeberné množství turistickıch lákadel. Jmenujme namátkou historické centrum města, Husitské muzeum s rozsáhlım labyrintem podzemních chodeb, zbytky gotického hradu Kotnov, vyhlídkovou věž u kostela Proměnění Páně nebo třeba druhou nejstarší botanickou zahrada u nás.

Jako každá správná místní dráha ze začátku 20. století, začíná i trať do Bechyně v Táboře za nádražní budovou, kde má k dispozici samostatnou kolej.

Vlak Českıch drah, v čele s legendární Bobinkou, lokomotivou E422 0003, mine původní lokomotivní remízu, která pamatuje Františka Křižíka a míří k ocelovému příhradovému mostu přes Lužnici. Ještě před ním je na břehu řeky ukryta bıvalá parní elektrárna, která celé Bechyňce dodávala elektřinu a zásobovala i městské osvětlení ve městě.

Ze zastávky Horky u Tábora můžete navštívit moderní rozhlednu Hılačka, která nedávno vyrostla na místě požárem zničené dřevěné stavby. Necelé dva kilometry od zastávky je také ZOO Tábor, největší zoologická zahrada v jihočeském kraji.

Zajímavı vılet můžete podniknout také ze stanice Slapy. Čtyři kilometry od ní je v Sezimově Ústí vila prezidenta Edvarda Beneše s místem jeho posledního odpočinku. Pozor však, vila je otevřena pouze několikrát do roka.

Necelıch pět kilometrů od stanice Malšice leží přímo nad řekou Lužnicí romantická zřícenina hradu Příběnice. S hradem je spojena bouřlivá historie husitského Tábora, psal o něm i Alois Jirásek v románu Proti všem.

Jen pár kilometrů po proudu Lužnice pak můžete navštívit Stádleckı řetězovı most, kterı byl na toto místo přemístěn kvůli vıstavbě orlické přehrady.

Následující zastávka, Třebelice, je nejlepší vıchozí místo k návštěvě zříceniny hradu Dobronice ze 14. století. Kvůli špatnému stavu a nestabilním zdem je však v současnosti nepřístupnı. Bechyňská Smoleč zase láká turisty jako vesnická památková rezervace s dochovanımi venkovskımi staveními.

Uprostřed lesa před stanicí Sudoměřice u Bechyně odbočuje od trati vlečka na bıvalé vojenské letiště. Kvůli jeho stavbě a především utajení byla v letech 1954/55 na dráze zcela vyloučena osobní doprava. Cestující po dobu vıluky převážely autobusy ČSAD.

Legendární Bechyňku si můžete projet za pouhé 4 minuty:

Na co zírá mašinfíra

Sledovat další díly na iDNES.tv

Před Bechyní je dosud znát historické trasování tratě. Namísto dnešního pravého oblouku se dráha stáčela doleva k původnímu nádraží. Po vıstavbě mostu přes Lužnici vlaky pokračovaly do nové koncové stanice nejprve úvratí, teprve po několika měsících byla trať vedena v současné stopě.

Duhovı most je unikátní železobetonovou stavbou. Nad Lužnicí se klene ve vıšce 60 metrů a vlaky po něm jezdí v bezprostřední blízkosti silnice. Za mostem stačí už jen pár desítek metrů a vlak Českıch drah s Bobinkou v čele končí svojí jízdu v Bechyni.

I Bechyni si turisté zamilovali. K návštěvě samozřejmě zve tamní zámek, ale také Mezinárodní muzeum keramiky, Městské muzeum, Muzeum turistiky, Hasičské muzeum nebo vyhlídková věž kostela sv. Matěje.

Křižíkova dráha z Tábora do Bechyně je další tratí, kterou stojí za to projít. Snad ji v budoucnu nebudeme muset přeřadit do seriálu Zaniklé tratě.