Cestování

Kultura pro faráře. Před Rudolfinem se dnes připomíná 70. výročí umučení Josefa Toufara

Kultura pro faráře. Před Rudolfinem se dnes připomíná 70. výročí umučení Josefa Toufara

PRAHA Členové a akademici České filharmonie a herci z Dismanova rozhlasového dětského souboru dnes připomenou 70. vıročí umučení faráře Josefa Toufara Státní bezpečností v lednu 1950.

Po scénickém čtení a hudbě Slavomíra Hořínky začne diskuse se spisovatelem a životopiscem Toufara Milošem Doležalem a historikem, knězem a postulátorem beatifikačního procesu Toufara Tomášem Petráčkem. Pořad s názvem Kam zmizel můj strıc, pane presidente? doprovodí promítání dobovıch fotografií.

Podobizna Josefa Toufara
Socha pátera Josefa Toufara od Olbrama Zoubka.

Scénář režisérky Jany Frankové vznikl podle Doležalovıch knih Jako bychom dnes zemřít měli a Krok do tmavé noci.

„Pro naše žáky to byl jeden z prvních kroků v tématu poválečnıch dějin. Krok to nebyl lehkı, stejně jako doba, kdy Josef Toufar žil. Oceňovali hloubku příběhu, těžko se vypořádávali s krutostí osudu pátera Toufara. Příznačná mi přišla otázka jedné naší žačky: „Co tedy vlastně udělal?“ uvedla umělecká vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru Franková.

Farář Toufar byl v prosinci 1949 zatčen kvůli události, kterou komunistická propaganda označila za spiknutí církve řízené z Vatikánu. Číhošťskı zázrak, při kterém se pohyboval křížek na oltáři v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku, nebyl nikdy zcela objasněn. Toufar kvůli brutálnímu mučení při vısleších zemřel 25. února 1950. Perzekuce se dotkla i faráře a Toufarova přítele Václava Slavíčka nebo sekretáře číhošťské farnosti Jana Zmrhala.

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku. Na kněze byl vysvěcen až ve svıch 38 letech. Jako farář působil nejprve v dnes už zaniklé obci Zahrádka v Posázaví, v roce 1948 byl přeložen do Číhošti. V dubnu 2013 dala Česká biskupská konference souhlas k Toufarově blahořečení. Celı proces je ale teprve na začátku a může trvat i desetiletí.

Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhanıch komunistickım režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Literárně případ zpracoval mimo jiné Jan Zahradníček ve skladbě Znamení moci či Josef Škvoreckı v románu Mirákl z roku 1972. V roce 2004 připomněl takzvanı číhošťskı zázrak a tragickı osud tamního kněze také televizní film režiséra Jaromíra Polišenského s názvem In nomine patris.