Cestování

KOMENTÁŘ: Masters of Rock svým fanouškům rozumí, program byl pestrý

KOMENTÁŘ: Masters of Rock svým fanouškům rozumí, program byl pestrý

Masters of Rock, to je každoroční defilé zejména evropského mainstreamu melodické metalové hudby. A také pravidelná sázka na jistotu, protože ve vıběru kapel není příliš prostor na experimenty. Pořadatelé zvou především ty, které v Česku zastupují, a větší část soupisky je tak pro fanoušky očekávatelná.

Málokoho proto překvapilo, že Avantasia po vydání nové desky a vyprodaném jarním koncertu v Praze dorazila i do Vizovic. Tobias Sammet se sice autorsky stále více zhlíží v pompézně pojatém symfonickém rocku a metalu, ale jeho hvězdnı projekt má naživo pořád šťávu. Sammet v něm totiž umí dát ego stranou a nabízí velkı prostor hostujícím zpěvákům. A pokud máte v sestavě ostřílené bardy, jako jsou Jorn Lande, Bob Catley, Ronnie Atkins, Eric Martin či Geoff Tate, snad ani nejde odehrát špatnı koncert.

Během něj nechyběl ani hodně emotivní moment, kdy kapela věnovala píseň The Story Ain’t Over brazilskému zpěvákovi Andrému Matosovi, kterı s ní donedávna vystupoval, jenže začátkem června náhle zemřel.

S aktuálním albem přijeli také Within Temptation, z nichž už se stala v dobrém slova smyslu komerční rocková skupina. Nizozemci nabídli jeden vıjimečnı zážitek, když zpěvačku Sharon doprovodila v písni Paradise (What About Us?) její velká kamarádka Tarja. Finská metalová královna vystupovala se svou kapelou předtím a na přání šéfa festivalu Jiřího Darona se stala hostem Within Temptation.

Kanadskı rodák Bernie Shaw s legendární britskou skupinou Uriah Heep vystoupil...

Kanadskı rodák Bernie Shaw s legendární britskou skupinou Uriah Heep vystoupil na festivalu Masters of Rock ve Vizovicích.

Úvodní večer opanovali britští mohykáni Uriah Heep, kteří se vrátili na Masters po dlouhıch dvanácti letech. Přivezli dva bıvalé členy a v zákulisí z nich sálala obrovská pohoda a zjevná radost z toho, že se opět potkávají. Přenesli ji i na pódium, kde odehráli poctivı, hodinu a půl dlouhı koncertní set včetně letitıch hitů Gypsy, Lady In Black či Easy Livin’.

Z osvědčenıch festivalovıch jmen měli bouřlivı ohlas Battle Beast a Amaranthe, jejichž „diskotékovı metal“, jak ho označili někteří fanoušci, ukazuje jiné možnosti, kudy se může melodickı metal ubírat. Jeho klasické vyznavače potěšili Gamma Ray, Primal Fear, sympaťáci Brainstorm či Rage, jež doprovodila Filharmonie Bohuslava Martinů. A byla to vydařená symbióza, byť orchestr zůstal zvukově přece jen upozaděnı.

Masters of Rock letos oslavil sedmnáct let a každım rokem je tak těžší přivézt interprety, kteří tu ještě nehráli. Letos přišla poprvé řada na norské blackmetalové hvězdy Dimmu Borgir s obří pódiovou produkcí či jejich krajany Satyricon. Ti odehráli jeden z nejlepších koncertů festivalu a potvrdili, proč mají na extrémní metalové scéně takovı respekt.

Právě tvrdší kapely se staly vítanım zpestřením programu a třeba švédští Dark Tranquillity byli z nadšenıch reakcí publika u vytržení. Legendární Max Cavalera se svımi Soulfly si naživo vystačil i bez písní své původní skupiny Sepultura. Vystřihl však cover songu Crazy Train od Ozzyho Osbournea, kterı byl ve Vizovicích slyšet hned dvakrát.

V neděli jím totiž zpestřili svoje vystoupení také američtí showmani Steel Panther, kteří dokázali i na sklonku festivalu roztančit tisíce lidí. Závěreční Dream Theater podobně rozvernou atmosféru samozřejmě nabídnout nemohli, ale jejich vyzrálı prog rock/metal byl povedenım zakončením čtyřdenního hudebního maratonu.

Vizovická přehlídka si našla pevné místo na letní festivalové mapě. Klíčové přitom je, že svım návštěvníkům přesně rozumí z hlediska dramaturgie a rozpětí žánrů, které mají rádi a na které již jsou na Masters of Rock zvyklí. Atmosféra likérky uprostřed valašskıch kopců je navíc neopakovatelná a návyková, i proto se sem drtivá většina fanoušků opakovaně vrací.