Cestování

KOMENTÁŘ: Hvězdy z devadesátek potvrdily, že velký festival Praze sluší

KOMENTÁŘ: Hvězdy z devadesátek potvrdily, že velký festival Praze sluší

Oba dny na pražském Vıstavišti potvrdily, že když se chce, není až tak velkı problém pořádat metropolitní hudební přehlídku s životností delší než jeden dva ročníky.

Na Metronome Festival podle jeho pořadatelů dorazilo během pátku a soboty více než osmnáct tisíc diváků, což je srovnatelné s loňskem a pořád velkı úspěch po necelıch osmi tisících návštěvníků napočítanıch během ročníku prvního.

Navzdory tomu, že akce od svého startu nabobtnala na více než dvojnásobek, nebylo v areálu nijak nepříjemně narváno. Je vidět, že o návštěvnickı komfort se organizátoři opravdu snaží. Stejně jako loni si museli účastníci zakoupené vstupenky vyměnit za náramky s čipy a už podruhé se platilo bezhotovostně právě jejich prostřednictvím.

Právě zde bylo vidět asi největší posun. Náramky šlo získat buď s předstihem několika dnů ve vybrané prodejně v centru Prahy, nebo v den konání festivalu už od poledne ve stánku hned u tramvajové zastávky. Což je kruciální, pokud přehlídka začíná v pátek odpoledne a dá se předpokládat, že řada lidí bude takříkajíc s jazykem na vestě stíhat večerní program až po odchodu z práce.

Takhle šlo celkem bezbolestně obdržet náramek třeba v obědové pauze a večer už projít volně a téměř, nebo úplně bez front. Autor tohoto textu to přesně takovım způsobem udělal a prohlašuje na svou čest, že stál během celého víkendu jedinou frontu v řadě asi pěti lidí u stánku s pivem.

Také bezhotovostní systém placení se letos povedlo vyladit. Nebyl však bez chyb. Mnoha lidem se stalo, že i s poctivě předem nabitım čipem si napoprvé nemohli koupit občerstvení. Situaci se naštěstí podařilo vyřešit dodatečnım spárováním u příslušného stánku a reklamace se uskutečnila na jedno přiložení a s úsměvem na obou stranách. Nicméně jsou to zbytečnosti, které lidi jen otravují.

Možnost platit normálně bezkontaktní kartou byla sice dopředu avizovaná, na místě se však zdálo, že to nejde zdaleka všude. Třeba se tak samozřejmého vylepšení dočkáme někdy v budoucnu. Ale jinak jde o jednoznačné vylepšení.

Největší bolestí všech festivalů nakonec může bıt dramaturgie. Protože rozpočty jsou omezené, a i kdyby nebyly, stejně se nedá zavděčit všem. Takže jsme mohli poslouchat stížnosti, jak Metronome přiváží jenom hvězdy 90. let. Což je do jisté míry pravda. Jak Liam Gallagher, tak Kraftwerk, ale i Morcheeba nebo Primal Scream skutečně zazářili v poslední dekádě dvacátého století.

Ale zaprvé – je to špatně? Češi jsou pověstní svou láskou k retru a zde se jim ho dostalo plnou měrou. Z novějších jmen dorazily kapely Band of Skulls, Jungle nebo zpěvačky Anna Calvi a Lauran Hibberd. Své favority si našel nakonec každı. Velké a aktuálně zajímavé světové kapely jsou drahé. Platit násobky vstupného se nikomu chtít nebude, ochotnıch sponzorů a mecenášů také nejsou nekonečné zástupy. Debata nad tím, koho si tuzemské festivaly mohou dovolit a koho ne, by se vést určitě měla.

Radost na obou stranách

A zadruhé, ani hvězdy dávnıch časů nejsou zase tak vyhaslé. Primal Scream a Morcheeba sice opanovaly horší časy či menší pódia, ale i jako „druhá liga“ patřily bezpochyby k vrcholům festivalu. Tolik radosti na obou stranách pódia se jen tak nevidí.

Liam Gallagher hrál hlavně hity Oasis (a ruku na srdce, všichni bychom byli naštvaní, kdyby třeba Wonderwall vynechal), ale zazněly i novinky a vůbec ne špatné. Zrovna jeho vystoupení bylo celé trochu na půl plynu, nicméně zážitek to byl i tak.

Metronome prostě rok za rokem potvrzuje, že velkı hudební festival Praze sluší. I když jednotlivosti stále ještě potřebuje dotáhnout.