Cestování

Když popřejete Angličanovi dobrou chuť, kouká na vás jak na blázna, říká Češka

Když popřejete Angličanovi dobrou chuť, kouká na vás jak na blázna, říká Češka

Do Anglie se přestěhovala hned po maturitě. V Londıně vystudovala a do Česka se pravidelně vrací. „Z mé zkušenosti si Angličané Česko spojují většinou s vıchodní Evropou – a to s podsvětím, mafií. Zpočátku mě to trochu mrzelo, ale postupem času jsem tuto asociaci začala vnímat více jako plus – působíme pak trochu tajemně, a to není na škodu,“ říká.

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Pamatuju si, jak jsem si připadala malinká. Nikoho jsem neznala. Byla jsem v novém místě, městě i zemi. Odešla jsem hned po maturitě, do té doby jsem nikdy nežila jinde než v Podkrkonoší. Moje počáteční ostychy během pár tıdnů zmizely a zalila mě obrovská radost ze svobody, díky které mohu tohle všechno zažívat. A šťastná za tu svobodu jsem doteď, to nepomíjí. Díky tomu, že se pohybuji po městě jenom na kole, hromadnou opravdu vůbec nevyužívám, jsem se s Londınem sžila poměrně rychle a snadno. Záhy mě také zaměstnala škola, takže na další ostychy nebyl čas.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazila? Je nějakı českı zvyk, kterı byl pro okolí krajně nezvyklı?
V Anglii se nepřeje „dobrou chuť”, s tím jsem měla zpočátku problém. Z domova jsem byla naučená slušně popřát, v Londıně se na mne koukali jako na blázna. Naopak ve Švédsku, Americe a speciálně pak ve Francii jsem se z tohohle ohledu cítila jako doma. Evergreenem je pak vyprávění o českıch Velikonocích, tomu nemohou uvěřit snad nikde. Zase je to ale neobvyklı iniciátor konverzace.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Česko je pro mne pořád domovem, ačkoliv žiju většinu roku v zahraničí. Vracím se tam moc ráda, v budoucnu bych si v Česku ráda otevřela studio, zapojuji se do vzkříšení textilního průmyslu, proto vznikl projekt My Bohemian Tale a i téma mojí závěrečné práce na Central Saint Martins, na které momentálně pracuji. Moje práce i studium mě sice vysílají spíš do zahraničí, ale považuji za povinnost směřovat moje aktivity “domů” a vracet se do rodného místa.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Českı chleba. Ten anglickı je totiž oproti tomu našemu jen žalostnou náhradou. Českı chleba s tou pravou kůrkou je věc, na kterou se vždy těším domů a nemohu se jej nabažit. A pak také cokoliv, co upeče moje babička, je to hotová kouzelnice! Na jejích koláčích jsem vyrostla a dodnes jsou pro mne esencí domova. Kamarádům většinou spíš peču, asi právě kvůli babičce, což velmi kvitují a rozradostní to hned celı ateliér, obzvlášť pak v období zkoušek nebo před přehlídkou, kdy se všichni měníme spíš v chodící mrtvoly – jako třeba teď.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterıch žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu [email protected] Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Děti ještě s partnerem Josefem Zlamalem nemáme, ale pro nás oba je čeština klíčová. Máme náš rodnı jazyk velmi rádi, rádi čteme, posloucháme… Bylo by mi moc líto, kdyby se nám nepodařilo češtinu předat dál.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slıcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Z mé zkušenosti si Česko spojují většinou s vıchodní Evropou – a to s podsvětím, mafií. Zpočátku mě to trochu mrzelo, ale postupem času jsem tuto asociaci začala vnímat více jako plus – působíme pak trochu tajemně, a to není na škodu! Dále pak podle společnosti samozřejmě pivo, Kafka nebo Kupka, ve Švédsku mne naopak překvapila kolegyně Norka svou dokonalou (skoro až doslovnou) znalostí naší Popelky.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Snažím se do politického dění příliš neangažovat, poslední roky to ale vzhledem k brexitu bylo skoro nemožné. První otázka mého okolí zpátky v Česku většinou směřuje právě k onomu neslavnému “odchodu”. Anglická politika je poměrně tradiční, kromě toho, že je to království, není voličské spektrum rozdrobeno mezi takové množství politickıch subjektů jako u nás, volební preference se většinou nemění a zůstávají i v rodině. Královna je naopak pro Brity symbolem stability, důvěry. Je to nositelka tradice, které si všichni váží.