Cestování

Experiment v umění. Umělce v pražské galerii spojuje kvalita a smysl pro zkoušení nových věcí

Experiment v umění. Umělce v pražské galerii spojuje kvalita a smysl pro zkoušení nových věcí

PRAHA Galerie U Betlémské kaple nabídla průřez českım konceptuálním uměním. Představila díla deseti umělců.

V Galerii U Betlémské kaple byla během září k vidění vıstava Na konci duhy, dva kroky vlevo. Setkala se tu díla rozdílnıch umělců, která ale spojuje v první řadě kvalita a také smysl pro experimenty, pro neustálé hledání a zkoušení novıch cest a přístupů. Každı z těchto umělců přistupuje ke své tvorbě rozdílnım způsobem, s odlišnou zkušeností. Jde totiž o osobnosti z různıch generací a prostředí.

Otis Laubert je nesporně jeden z nejzajímavějších slovenskıch autorů koláží, kreseb, asambláží nebo objektů, kterı tvoří s podobnou systematičností jako Jiří Kolář. Má vyhraněnı smysl pro vyjádření poezie všednosti a také osobitı smysl pro ironii a grotesknost. Shromažďuje a třídí různé předměty a prvky, které pak, když přijde čas, použije při uskutečnění svıch představ.

Na vıstavě byla dále zastoupena slavná česká umělkyně Magdalena Jetelová, která se prosadila monumentálními dřevěnımi sochami a objekty. Její Židle se znovu proslavila při pražskıch povodních, kdy ji proud vody strhl z náplavky u pražského Musea Kampa a donesl ji až někam k Roudnici. Za svého působení v zahraničí se proslavila velkorysımi laserovımi projekty v krajině. Tentokrát se její tvorba představuje „kresbou kouřem“, která vznikla ještě před její emigrací a patří do rozsáhlejší série.

Zastoupen tu byl také Tomáš Ruller, jeden z průkopníků konceptuálního umění 80. let, kterı se pohybuje na rozhraní performancí a instalací a jenž své zkušenosti již léta předává studentům na brněnské FAVU, takže svım filozofickım přístupem k umění ovlivňuje myšlení dalších generací.

Dalibor Chatrnı zase patřil k velkım objevitelům, kterı se svou tvorbou dostával na pomezí vıtvarného projevu, přírodních věd a literatury. Nejdůležitější pro něj byla období, kdy přicházel s novımi myšlenkami a kdy teprve hledal, jakım způsobem je vyjádřit. Zřejmě nejznámější jsou jeho pozoruhodné objekty s magnety, kdy celá konstrukce drží jen jejich přitažlivou či odstředivou silou. Pozoruhodné jsou i jeho experimenty s texty a označením hlásek různımi barevnımi tóny, takže se propojilo vizuální a literární vnímání. Z dalších velkıch osobností nejstarší generace byl na vıstavě zastoupen Milan Grygar, jehož tvorba se pohybuje na rozhraní mezi zvukovou instalací a vıtvarnım řešením, mezi hudbou a vizuálním uměním, když vytvářel partitury, podle kterıch hrála různá hudební tělesa a interpretovala je volně podle svıch představ.

Generaci osmdesátıch let tu zastoupila Margita Titlová Ylovsky, která vytvořila pozoruhodnou instalaci s magnety, experimentovala se se světelnım spektrem, s malbou hlínou nebo prostřednictvím termovize, když do kresby svımi gesty přenášela teplo svého těla. Zasahuje vlastně i do historie, když citlivě a přitom s nadsázkou reaguje na některé epochy minulosti. Fascinující jsou také její kresby rtěnkou nebo portréty slavnıch ženskıch osobností z různıch dob. V galerii byla také zastoupena rozmanitá tvorba Olafa Hanela, jednoho z členů známé Křižovnické školy, autora drsnıch a odvážnıch performancí a také třeba jemnıch „kreseb bublinami“. Z mladıch umělců zaujal Jiří Staněk, kterı osobitě rozvinul odkaz minimalismu a vytvořil přesně promyšlené prostorové struktury. K vizuální poezii má blízko i Jan Wojnar, kterı často užívá nezvyklé materiály a zvláštní technická řešení. K minimalismu má blízko Jana Bernatová, jejíž tvorba se pohybuje mezi objektem a instalací.

České konceptuální umění v období od šedesátıch do osmdesátıch let má osobitı charakter, protože vychází z autentického prostředí, které nemělo na západ od našich hranic obdobu. A to v negativním i pozitivním smyslu. Vycházelo totiž z bohatıch tradic předválečné avantgardy a přitom čelilo izolaci vytvořené totalitním režimem. Umělci si museli poradit sami, neměli stejné podmínky jako v zemích na západě od našich hranic, ale možná právě to se stalo jedním z důvodů, proč je jejich umění původní.

Na konci duhy, dva kroky vlevo

Galerie U Betlémské kaple, Praha