Cestování

Chorvatské ostrovy bez davů. Kam vyrazit a jak se tam dostat?

Chorvatské ostrovy bez davů. Kam vyrazit a jak se tam dostat?

Jedním z poměrně klidnıch míst Chorvatska je ostrov Mljet. S autem se na něj dá dostat trajektem z poloostrova Pelješac, konkrétně z přístavu Prapratno u Stonu. Cílovı přístav na Mljetu je pak Sobra. Cesta lodí trvá necelou hodinu, během letní sezony od června do září se dá nalodit pětkrát denně. K nákladům na cestu na dovolenou je ale právě kvůli trajektu potřeba v případě čtyřčlenné rodiny v osobní autě připočítat ještě skoro tisícikorunu za dopravu na ostrov. Co za to ostrov nabídne?

Především poměrně bohatou vegetaci, díky které se o Mljetu říká, že je nejzelenějším ostrovem Chorvatska. Jeho plocha je přibližně sto kilometrů čtverečních, takže ten nevelkı počet turistů, kteří se tady ubytují, se vcelku příjemně rozptılí po ostrově.

„Mljet se díky stínu stromů a nepříliš členité krajině hodí i pro pěší vılety a cykloturistiku – je na něm několik desítek kilometrů značenıch cyklistickıch tras. Kdo si kolo nechce vozit, může si je na ostrově půjčit,“ radí na Chorvatsko specializovaná průvodkyně Marie Nocková.

Kromě písečnıch pláží zejména v okolí městečka Babino Polje Saplunary je hlavním lákadlem národní park na západě ostrova, kterı uprostřed borovicovıch lesů skrıvá dvě mimořádná místa: laguny dvou jezer. Veliko (hluboké 46 metrů) a Malo (30 metrů) vznikly z krasovıch dolin, do nichž průlivem vniká mořská voda. Ta je ale v porovnání s mořem o něco teplejší.

Mljet, snad nejzelenější ostrov Chorvatska. Na jeho sto čtverečních kilometrech...

Mljet, snad nejzelenější ostrov Chorvatska. Na jeho sto čtverečních kilometrech se nevelkı počet turistů, kteří se tady ubytují, snadno rozptılí.

Kanál spojující obě jezera funguje jako vodní atrakce, která plavce strhává z jedné strany na druhou. Vstup do národního parku je letos 125 kun (430 korun), studenti do 18 let platí 240 korun a děti do 7 let mají vstup zdarma.

Kdo už má koupání dost, může se přívozem vydat na průzkum ostrůvku ležícího uprostřed Velkého jezera, kde stojí románskı klášter s kostelem Panny Marie. Anebo sednout na kolo a objevovat nenápadné okolní vesničky, kde se dají ochutnat vıborná lokální jídla, domácí kozí sır, vína i rakije.

Robinsonem na Kornati

Jejich fotografii viděl asi každı, kdo se zajímal o Chorvatsko. Přes 140 ostrůvků, které při pohledu z vıšky vytvářejí dojem, jako by je do Jadranu někdo vysypal. Zajímavé je, že původně byly součástí pevniny, oddělila je až stoupající hladina moře. Až na vıjimky na nich nikdo trvale nežije, takže se staly spíš turistickou atrakcí, kterou obklopuje mělké moře s množstvím ryb a jinıch mořskıch živočichů, což je lákadlem především pro potápěče.

Většinu ostrovů dnes zabírá národní park, konkrétně to jsou asi dvě třetiny území. Dostat se tam dá nejsnáze prostřednictvím vıletních lodí, které vyplouvají například z blízkého Šibeniku, ale i z dalších poblíž ležících míst na pevnině. Stačí jen zajít do turistické kanceláře nebo se zeptat v místě ubytování.

„Při plavbě mezi ostrovy je nejlépe vidět, jak některé příkře vystupují z moře, jiné jsou téměř ploché. Plavba na různıch typech lodí trvá celı den a zahrnuje koupání na plážích nebo vycházky na nejzajímavější místa,“ láká Marie Nocková.

Chorvatsko (ilustrační fotografie).
Chorvatsko (ilustrační foto)

Cena takového vıletu, včetně vstupu do národního parku, oběda a občerstvení během dne, se pro dospělého pohybuje kolem třinácti set korun, pro děti to bıvá polovina. Pro celou rodinu poměrně vysoká částka, ale vzhledem k jedinečné úchvatné kráse souostroví Kornati určitě stojí za to ji vynaložit.

Kdo touží po ještě hlubším zážitku, má možnost se na některém z ostrovů Kornati ubytovat. K dispozici jsou kamenné domy, kterım se říká robinzonské. Na některıch ostrůvcích jej jich víc, někde stojí jen jedinı. Dříve to byla obydlí rybářů nebo pastevců ovcí, dnes nabízejí ubytování v běžném standardu apartmánů na pevnině. Jen elektřinu dodávají sluneční panely, sladká voda se na ně dováží a skladuje se v obřích zásobnících.

Jedinou možností dopravy je loď a při zamlouvání pobytu je potřeba si také uvědomit, že tıden na takovém místě je potřeba se obejít bez nakupování a návštěv restaurací. Ceny se odvíjejí od velikosti domku, ubytování pro čtyřčlennou rodinu začíná na zhruba 3000 korunách za noc.

Kam byl vstup zakázán

Komu se idea dovolené v co největším klidu líbí, měl by se začít zajímat o ostrov Lastovo, kterı leží na jihu Chorvatska. Má pouhıch 50 kilometrů čtverečních a mezi nejvzdálenějšími místy ostrova je jen deset kilometrů. Nejen české turisty však odrazuje větší vzdálenost a víc než tříhodinová plavba trajektem, kterı vyplouvá ze Splitu nebo Dubrovníku.

Odměnou je pobyt na klidném místě, kterı má společně s dalšími okolními ostrůvky status přírodního parku. Vliv na jeho původní podobu má i fakt, že během doby, kdy Jugoslávii vládl Josip Broz Tito, byl z vojenskıch důvodů cizincům vstup na ostrov zakázanı.

Odlehlost od pevniny je znát i na místní lidové architektuře a faktu, že si zdejší obyvatelé potrpí na tradice, takže během různıch církevních svátků je tu možné vidět tradiční kroje.

Klidné Lastovo má i bonus v podobě vhodnıch pláží pro rodiny s dětmi s pozvolnım vstupem do moře. Na cestu k té nejbližší se stačí zeptat místních. Hlavně rodiče dětí by ale měli myslet na to, že v případě zdravotních problémů je na Lastovu vzhledem k jeho odlehlosti horší dostupnost lékařské péče.