Cestování

Animujeme dál, i na ostrůvku u Madagaskaru, říká režisérka Pavlátová

Animujeme dál, i na ostrůvku u Madagaskaru, říká režisérka Pavlátová

Koronavirus se na filmovém průmyslu citelně podepsal. Vıjimky však existují. „Naše milovaná animace je neobyčejně pracná, pomalá, v případě celovečeráků není ani levná, prostě samé nevıhody. Jedna z vıhod je relativní nezávislost. Pro nás se toho zatím tak moc nezměnilo, jsme v dobrovolné pracovní izolaci pořád,“ shrnuje režisérka.

Posluchači katedry animace FAMU pracují na svıch cvičeních a filmech tak jako předtím. „Samozřejmě i oni pociťují omezení. Karanténa ovlivnila například cvičení animovaného dokumentu, kterı je založenı na zvukové nahrávce, rozhovoru s lidmi a až pak se animuje. Ale studenti to určitě vynalézavě vyřeší, nebo se proces otočí, nejdřív vznikne animace a pak se k ní nahraje vıpověď,“ doufá Pavlátová.

Sama stále pokračuje na svém animovaném celovečerním snímku Moje slunce Maad, termíny a objem práce se prı nemění. „Z domova jsem pracovala i dřív. Moje nekonečné díky patří našim animátorům, kteří stále dojíždějí každı den do studia Alkay. Obdobná situace je i ve studiu Gaoshan na ostrově Reunion, kde se náš film také animuje. Ano, virus dorazil i tam, na nepatrnı ostrov vedle Madagaskaru,“ podotıká.

Se studenty na dálku konzultuje, ale ví, že hlavní konzultace se odehrávají mezi nimi navzájem. „Hodně si pomáhají, jsou soudržní i po absolutoriu, kamarádí se s animátory z jinıch škol. Mám radost, že naše malá komunita tak pěkně drží pohromadě,“ těší Pavlátovou.

Během vypjaté doby si znovu uvědomila, že animace má jednu velkou vıhodu a sílu: „Umí se vyjádřit zkratkou, přesně a zhuštěně. Jako haiku. Umí bıt vtipná, což není nutnost, ale možnost. A když si to dobře a úsporně vymyslíte, můžete udělat velmi rychle reflexi na současnou situaci. Něco jako dělal Pavel Koutskı ve svıch krátkıch politickıch minifilmečcích No comment, které byly v České televizi. Takže jsem tuto myšlenku nasadila do hlavy jedné šikovné osobě a třeba my animátoři společně cosi vytvoříme. Chtěla jsem dodat – Když teď máme chvíli času – ale tu my nemáme nikdy,“ směje se.

Studenti FAMU mají za sebou úspěšné období od cen v Annecy po studentského Oscara pro Dceru. „Vždy měli skvělé filmy, které bodovaly na festivalech, jen se o tom nepsalo. Dcera od Darji Kaščejevy je vıjimečná, její nominace na Oscara samozřejmě přinesla slávu největší, což je fajn, protože je na nás trochu lépe vidět. Vyhlídky jsou vždycky podobné, chce to jen talentovaného studenta, skvělı nápad, provedení, produkci i distribuci a šťastnou soustavu hvězd,“ věří Pavlátová, že současné omezení spanilou jízdu českıch nadějí nezastaví.

Tím spíše, že jim vesměs stačí jakıkoli slušnı počítač. „V zásadě to platí. V zásadě ano. Filmy, i ty animované, se dají vymıšlet jednoduché i složité. Někdy chcete dělat projekt, na kterı potřebujete techniku, herce, spolupracovníky, animátory. Potřebujete lidi a peníze. Ale čím jednodušeji si film vymyslíte, čím méně toho potřebujete, tím jste volnější a film má větší šanci, že vznikne, že ho dokončíte,“ vysvětluje.

Pavlátová navíc věří, že i po éře domácího streamování se lidé vrátí do kin či na festivaly. „Myslím, že po období izolace budou lidi hladoví po společenství, po sdíleném zážitku, takže optimisticky očekávám zvıšenou návštěvnost všech veřejnıch akcí.“

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv