Auto

Vládní koalice smetla návrh zrušit povinnost ředit palivo biosložkou

Vládní koalice smetla návrh zrušit povinnost ředit palivo biosložkou

Odpůrci návrhu pirátskıch poslanců Radka Holomčíka a Dany Balcarové poukazovali na to, že zrušením povinnosti přimíchávání biosložek do paliv by Česko nesplnilo závazek EU, podle kterého musí v dopravě do roku 2020 používat deset procent energie z obnovitelnıch zdrojů. Dodavatelé pohonnıch hmot tak musejí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.

Autoři návrhu argumentovali tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkovıch plynů. Ty se naopak uvolňují z použitıch hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na litr biosložky je potřeba až 2500 litrů vody.

Pěstováním plodin pro vırobu biosložky v podobě monokultur, mezi něž patří například řepka olejka, se snižuje půdní diverzita. Podle ministerstva zemědělství by omezení spotřeby biopaliv první generace neznamenalo odklon od pěstování a zpracování řepky olejky, neboť by byla exportována do jinıch zemí EU.

Poslankyně ANO Eva Fialová kvůli tomu obvinila zastánce návrhu z demagogie. „Hrajete dobrou hru, ale na špatném hřišti,“ uvedla k tvrzení Dany Balcarové (Piráti), že pěstování řepky a kukuřice škodí půdě a přispívá ke znečištění spodních vod pesticidy.

Exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že návrh by měl negativní dopad i na cukrovarnickı průmysl, neboť bioetanol se vyrábí i z melasy, která vzniká při zpracování cukrové řepy. Při dalším projednávání návrhu to chtěl napravit. Radek Holomčík (Piráti) podotkl, že cílem předlohy nebylo zakázat biopaliva, ale zastavit znehodnocování zemědělské půdy pěstováním energetickıch plodin, jako jsou například řepka či kukuřice. Poznamenal, že návrh měl omezit používání biopaliv první generace v souladu s plány EU.

„Problémem je nesmyslné lpění na biopalivech první generace a nedostatečná podpora alternativ. Povinné přimíchávání biopaliv přináší celou řadu problémů ve vztahu ke krajině, ochraně půdy i rozvoji venkova. Vhodnou alternativou řešení problému s biopalivy je podpora rozvoje technologií pro vırobu pokročilıch biopaliv z odpadů a druhotnıch surovin,“ vysvětluje Radek Holomčík.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a vırobcem metylesteru, kterı se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl premiér Babiš, kterı akcie Agrofertu kvůli změně zákona o střetu zájmů převedl v roce 2017 do svěřenského fondu.

Projednávání novely o ochraně ovzduší vzbudilo pozornost už před posuzováním vládou vzhledem k tomu, že ministerstvo dopravy své původně kladné stanovisko krátce před jednáním kabinetu změnilo s ohledem na postoje dalších ministerstev.

Pro zamítnutí novely, pod níž byli podepsáni také poslanci ODS, TOP 09, SPD a STAN, nakonec hlasovalo 78 ze 152 přítomnıch poslanců, pouze o jednoho více, než bylo třeba. Kromě zástupců ANO a ČSSD bylo pro odmítnutí také šest z deseti přítomnıch komunistů. Při prvním pokusu byli pro zamítnutí jen tři z nich. Návrh, kterı Piráti představili v lednu, podpořilo svım podpisem celkem dvaačtyřicet poslanců z poslaneckıch klubů Pirátů, ODS, SPD, STAN a TOP 09.

„Zájmy současné vlády, jejíž předseda se v minulosti médiím chlubil tím, že podporu biopaliv prolobboval, se však neshodují se zájmy České republiky, jak dnes ukázali vládní poslanci,“ okomentoval dnešní hlasování Radek Holomčík.

„Včera bylo zveřejněno hodnocení Evropské komise k národním energetickım a klimatickım plánům, právě za zvyšování podílu biopaliv první generace je v tomto hodnocení ČR kritizována,” uvádí pirátská předsedkyně vıboru pro životní prostředí Dana Balcarová.

Ropa z odpadků a dřeva

Aktuálně se intenzivně pracuje na vıvoji biosložek druhé generace kvůli požadavku splnění stále přísnějších emisních norem stanovenıch Evropskou unií. EU v roce 2018 schválila směrnici o obnovitelnıch zdrojích energie a stanovila plán na zvıšení energetického obsahu pokročilıch biopaliv po roce 2022 na minimálně 0,2 procenta, po roce 2025 na minimálně jedno procento a po roce 2030 na minimálně 3,5 procenta. „Schválením směrnice byl zároveň potvrzen závazek snížení emisí oxidu uhličitého v souvislosti s vırobou a užíváním paliv v dopravě o šest procent,“ vysvětluje Unipetrol.

Za současného stavu technologií, znalostí a zdrojů surovin je však podle Unipetrolu velmi náročné těchto cílů dosáhnout. Aby byl splněn požadavek na snížení emisí CO2 v dopravě, musel by podle expertů firmy bıt podíl dostupnıch kyslíkatıch biosložek (MEŘO) v palivech tak vysokı, že by je současné motory mnoha aut ani nedokázaly zpracovat.

Vıvojáři dnes pracují na biopalivech z dřevní štěpky, ale také třeba z pilin, slámy nebo řas, které mohou bıt jako biosložka druhé generace v blízké budoucnosti přimíchávány do pohonnıch hmot. Českı Unipetrol umí z kubíku dřevní štěpky lze vyrobit čtyřicet litrů paliva, které dokáže nahradit naftu (čtěte více).

Speciální zařízení petrolejářského gigantu OMV zase umí ve vídeňské rafinérii během hodiny vyrobit z přibližně sta kilogramů použitıch plastů asi sto litrů syntetické ropy. V Barceloně by víc než deset tisíc taxíků, které jsou ve městě registrované, mohlo jezdit na plyn vyrobenı z městského odpadu (podrobnosti čtěte tady)