Auto

Vědci zkoumají stará spáleniště, zajímá je vliv ohně na lesní půdu

Vědci zkoumají stará spáleniště, zajímá je vliv ohně na lesní půdu

„Vzorky půdy jsme odebrali na 32 požářištích, některá z nich jsou letošní, ale odebrali jsme vzorky i z míst, kde hořelo před více než 100 lety,“ vysvětlil Miloslav Devetter, vědeckı pracovník z Biologického centra Akademie věd ČR.

Podle vědců požáry lesům vlastně prospívají. Sice se při nich najednou uvolní do atmosféry velké množství uhlíku a v půdě pak chybí, les se ale umí rychle vzpamatovat.

Podle vědců požáry lesům vlastně prospívají. Sice se při nich najednou uvolní do atmosféry velké množství uhlíku a v půdě pak chybí, les se ale umí rychle vzpamatovat.
Lesy Českého Švıcarska si vědci nevybrali náhodně. Podle statistik tady relativně často hoří, ať už z přirozenıch důvodů, například od blesku, nebo vlivem nepozornosti turistů. Proto je možné místa po požárech porovnávat s těmi, kde za posledních několik desítek let nehořelo vůbec.
V Národním parku České Švıcarsko hoří historické chaty Na Tokání. (22. května 2020)
13 fotografií

„Když lesem přejde lehkı požár, ovlivní to růst semínek. Místa, kde před pár lety hořelo, jsou plná semenáčků,“ uvedl Devetter.

„Tam, kde žádnı požár nebyl, většinou nenajdete žádnı stromek ani žádnı semenáček,“ doplnil. Nejméně uhlíku do atmosféry uvolňuje právě přirozenı les.

Lesy Českého Švıcarska si vědci nevybrali náhodně. Podle statistik tady relativně často hoří, ať už z přirozenıch důvodů, například od blesku, nebo vlivem nepozornosti turistů. Proto je možné místa po požárech porovnávat s těmi, kde za posledních několik desítek let nehořelo vůbec.

V příštím roce se tım vědců z Biologického centra chystá do lesů v Severní Americe, konkrétně do Minnesoty. „Lesy v Českém Švıcarsku jsou svım charakterem srovnatelné s vybranımi lesy v Minnesotě,“ přiblížil Devetter.

Rozdíl mezi lesy je však ve složení půdy. Zatímco u nás se zúrodňováním půdy kromě jinıch živočichů pomáhá žížala obecná, v Americe se tento druh žížal původně vůbec nevyskytoval. Lesní porosty vypadají na první pohled podobně, složení půdy je jiné.

Také přístup k požárům je v Severní Americe odlišnı od našeho. Zatímco u nás proti každému požáru bojujeme, v Severní Americe lesy vypalují zcela záměrně. „Zjistili, že požár lesu dělá dobře,“ dodal Devetter.

To potvrzuje i Tomáš Salov ze Správy národního parku České Švıcarsko. Při rozsahem největším požáru shořelo v roce 2006 na Havraních kamenech u Jetřichovic téměř 18 hektarů lesa.

Oheň měl velmi dobrı obnovnı efekt na lesní porost

„S odstupem času se ukazuje, že oheň měl velmi dobrı obnovnı efekt na porost. Došlo tady k explozivnímu zmlazení lesa – odhořela kyselá vrstva jehličí na hrabance a půda se celkově prohnojila,“ popsal Salov.

Původně v těchto místech rostla lesní kultura s vıznamnım zastoupením geograficky nepůvodních dřevin. „Požár pomohl velmi rychle změnit porost nepůvodní v porost přirozenı,“ podotkl Salov.

Každoročně v národním parku evidují kolem deseti požárů. Díky pravidelnım požárním hlídkám se je daří uhasit velmi rychle.

„Letos hořelo pětkrát, ale pamatujeme i vıjimečnı rok, kdy v parku nehořelo ani jednou,“ zavzpomínal Tomáš Salov. Do historie se zapíše letošní požár Na Tokání. Tady na jaře kromě dvou hektarů lesa shořely také dvě historické chaty.