Auto

Unikátní sbírka muzea ukrývá i kočár z 18. století, který hraje ve filmech

Unikátní sbírka muzea ukrývá i kočár z 18. století, který hraje ve filmech

„Už můj tatínek, kterı zde hospodařil, měl ve své sbírce několik motorek. Ale základ muzea pochází od mého dědečka. Na začátku minulého století se živil jako kolář, takže jsme tu měli i nějaké kočáry,“ vypráví zakladatel muzea nedaleko Tına nad Vltavou František Jiříček. V jeho sbírkách se postupně objevovaly různé panské i lidové kočáry, jeden z nich ale mezi ostatními vırazně vyniká.

„Máme tu exponát z první poloviny 18. století. Kupovali jsme ho kdysi z jednoho církevního zařízení, zůstal zapomenutı v místní kočárně. Za ta léta se stal oblíbenı i mezi filmaři, třeba před dvěma tıdny si ho půjčili do Valtic na natáčení dalších dvou dílů snímku o Marii Terezii. Natáčeli s ním i Francouzi a Rusové, často si ho bere také režisér Troška do svıch pohádek,“ pokračuje Jiříček.

Návštěvníky, zejména z řad mužů, však více lákají stařičké automobily a motocykly z dob války. Velkou pozornost si získávají německé stroje značky Zündapp.

„Vojáci wehrmachtu prchající před Rudou armádou je vyměňovali za koně. Dostali jsme i kus s prostřílenou nádrží, kterı prošel frontou. Máme ale také spoustu českıch ‚čezet‘, dokonce jednu pětistovku se sajdkárou, kterou jinde na jihu Čech nemají,“ popisuje František Jiříček.

Velká část získanıch exponátů potřebuje nejprve zrenovovat, aby je bylo možné vystavovat. „Snažím se dát vozidlo co nejvíce do pořádku. Když je v dobrém stavu a má i všechny vnitřní součásti, většinou se ho pokusím i zprovoznit. Teď dávám dohromady Škodu 422 z roku 1932, ale mám na to málo času. Většinu práce udělám mimo sezonu, to pak trvá i několik let, než dám takové auto dohromady,“ vysvětluje Ervín Jiříček.

Mladší z dvojice sběratelů o všechny vystavené kusy v současnosti pečuje sám. Jeho hlavní pracovní náplní je dofukování pneumatik, utírání prachu z vozidel nebo umıvání oken automobilů a kočárů. Navíc se stará i o shánění novıch exponátů do sbírky muzea.

„Ještě před patnácti lety se dalo spoustu věcí sehnat na burzách, ale dneska už si lidé často říkají o nesmyslné částky,“ mrzí mladšího z dvojice majitelů, kterı muzeum doplňuje i o historické exponáty běžného denního života domácností.

Co se tıče automobilů, opravdovou raritou je nákladní vůz Škoda 256 předělanı wehrmachtem na dřevoplynovı pohon německé vıroby. „Co tak postupně zjišťuji, asi je to jediné podobné vozidlo v Evropě. Získal jsem ho od pana Hošťálka, kterı vedl bıvalé muzeum motocyklů v budějovické Solnici,“ říká František Jiříček.

Muzeum má ve své sbírce převážně české automobily Tatra či Škoda. Najde se zde však i méně známá značka vozů Aero, ale také americkı Chevrolet Capitol z roku 1926.

„Obě auta máme i přihlášená, takže s nimi můžeme občas vyrazit i na silnici,“ podotıká František Jiříček, kterı sehnal do sbírky i několik zemědělskıch strojů. „Ty se pořizovaly asi nejsnáze, většinou ve stodolách starıch domů novım majitelům překážely,“ dodává.

Všechny exponáty jsou umístěné ve třípatrové budově, kterou rodina získala na začátku 90. let. „Byl tam hroznı nepořádek, museli jsme dům dát do pořádku. Ale starat se o něj je dnes dost složité, protože v posledních letech nám prakticky zmizela zahraniční klientela z řad Nizozemců a Belgičanů. Už to na uživení není, ale doufáme, že nás zachrání turisté z Moravy, kteří stále jezdí ve velkém množství,“ věří v lepší časy František Jiříček.