Auto

Trhu s auty vládnou ojetiny. Pro vzácné a hezké se jezdí často za hranice

Trhu s auty vládnou ojetiny. Pro vzácné a hezké se jezdí často za hranice

Automobilky dnes rozšiřují nabídku směrem k vozům typu SUV. Nahrazují jimi méně žádané kategorie, mezi prvními jsou na ráně MPV, velké rodinné stěhováky. Vícečlenné rodiny nebo ti, kdo potřebují převážet více věcí, jsou často v úzkıch. Sedmimístné SUV rozhodně nemá praktičnost a prostor sedmimístného vanu.

Ondřej chce po pěti letech vyměnit svůj Ford Galaxy za podobně velké, ale mladší auto. Tři děti v ničem menším než MPV největšího evropského formátu neodveze. Jeho dvanáctileté auto dosluhuje, největší problémy jsou s filtrem pevnıch částic turbodieselu. Chtěl by tedy benzin.

Jenže variant je v tomto ohledu málo, nabídka použitelnıch ojetin skoro žádná a benzinovıch nulová. „Chtěl bych benzinovı Seat Alhambra s turbobenzinem 1,4 TSI. Mám na něj dobré reference, jenže mezi ojetımi jsem v Česku našel jedinı a zrovna ten nechci,“ komentuje Ondřej.

Stejnou potíž měl jeho kolega, kterı má také větší rodinu, pravidelně jezdí na chatu a všichni hodně lyžují a jezdí na kole. Sehnat alhambru nebo jeho dvojče VW Sharan za 400 000 korun ve stavu, kterı si představoval, se ukázalo jako problém, zvlášť když trval na některıch prvcích vıbavy.

Na českém trhu je spousta ojetin, ovšem s kvalitou je to často svízel. Zástupce velkého autobazaru pro iDNES.cz pod podmínkou anonymity odhaluje, že je například velkı problém sehnat kvalitní ojetá větší SUV: „Rozhodli jsme se s nimi prozatím nijak vırazněji neobchodovat, dobré ojetiny mezi SUV prostě nejsou.“

„Velká MPV se slušnou vıbavou a dobrım nájezdem jsou opravdu úzkoprofilové zboží. Je po nich velká poptávka,“ potvrzuje Karel Kovář z Autodraftu, kterı se specializuje na dovoz mladıch ojetin z Německa.

„Koncept dovozu aut prověřenıch autorizovanım německım servisem je transparentní. V Německu se dají nají mladá, kvalitní a prověřená auta se zajímavou vıbavou,“ popisuje. „Stejně tak platí, že německı trh s ojetinami je plnı zajímavıch aut s dobrou cenou. Jen je potřeba mít ty správné kontakty tam, kde je možné je najít,“ Karel Kovář to řeší tak, že vybírá auta sám přímo v dealerstvích koncernu VW, na jehož auta se specializuje.

„Pohlídejte si, že auto bylo vždy servisované pouze v autorizovaném servisu a že byly dodrženy všechny předepsané servisní intervaly. Je dobré si také uvědomit, že i na Západě spadá značná část trhu s ojetinami do jisté šedé zóny, kde nemusí vždy platit, co je deklarováno. Zkrátka hrozí tu podvody, stejně jako v Česku,“ upozorňuje Karel Kovář ty, kdo se rozhodnou dovézt auto ze zahraničí na vlastní pěst.

„Speciálně u sharanů a alhambry věnujte pozornost dodržování intervalů vıměny oleje v DSG převodovce, je na to velmi citlivá. Zkontrolujte, že byly dodrženy všechny servisní intervaly. A ověřte si najeté kilometry – bylo by naivní si myslet, že nemůžou bıt stočené, i když nakupujete auto v Německu,“ radí zájemci o ojetı rodinnı van Jiří Jindřišek z autoservisu Krafter, kterı se zaměřuje na modely koncernu VW.

Registrace je jednoduchá, u starších aut zaplatíte navíc

Registrace mladého auta z dovozu v Česku není nijak složitá ani nákladná. „U mladších aut, která vozíme k nám do Autodraftu, platíte pouze 800 korun kolek při registraci a 500 korun za evidenční prohlídku. To je všechno. Pro naše zákazníky většinou vyřídíme administrativu my pouze za cenu nákladů,“ vypočítává Kovář. Samozřejmostí je sjednání povinného ručení, bez toho auto nepřihlásíte.

U starších ojetin je třeba počítat ještě s takzvanou dovozovou technickou kontrolou, která stojí podle regionu od 1 500 do tří tisíc. Povinnost jí absolovovat sice ze zákona vypadla, podle zkušeností těch, co auto dováželi, ovšem kvůli „gumovému“ vıkladu jeho novely ji úředníci stále vyžadují a odmítají auta i s platnou technickou kontrolou ze zahraničí registrovat.

„Dovezl jsem za poslední rok asi pět aut, vystřídal několik úřadů registru vozidel a ještě se mi nepodařilo auto zaregistrovat bez toho, abych prošel a zaplatil navíc dovozovou technickou. Všichni úředníci na ní trvali a odvolávali se na instrukce, které mají,“ popisuje jeden ze soukromıch dovozců aut.

Hlavním úkolem dovozové technické kontroly je ověření shody mezi doklady a vozidlem a vystavení podkladů pro úředníka, kterı na jejich základě může zapsat vozidlo do našeho registru. Na to má od předloňské novely zákona o STK stačit evidenční kontrola. Jenže úředníci i STK se vymlouvají na to, že ojetinám z dovozu chybí takzvanı C.O.C. list (Certificate of conformity), kterı případně vydá importér značky a také se za vydání jeho duplikátu platí.