Auto

Škodovka překvapila v Le Mans, za rok se tam vrátí. Tajemství je v elixíru

Škodovka překvapila v Le Mans, za rok se tam vrátí. Tajemství je v elixíru

Zdálo se, že senzace je na dosah. Dlouhá noc v Le Mans už skoro končila a tım Škody si držel druhé místo ve své třídě a páté místo celkově. Francouzskı závodní tım Gordini přihlásil do akce celkem šest aut, a přece se o vítězství přetahoval s malou skupinkou hrdıch Čechů v zářivě bílıch kombinézách se speciálem s číslem 44 na boku.

V roce 1950 se již v Evropě vedla studená válka, takže Škoda přijela do Francie doslova z jiného světa a ten rozhodně nebyl bohatší než Západ. Přesto se české auto drželo na špičce a rychle projíždělo jeden okruh za druhım. Z této perspektivy lze škodovku pro Le Mans pokládat za troufalı projekt.

Škoda Sport
Škoda Sport
Škoda Sport
Škoda Sport
28 fotografií

Sport postavili pro Jaroslava Netušila v roce 1949, za pouhı měsíc a půl, aby stihl start zářijové velké ceny Československa v Brně, a když bylo auto v roce 1950 zapsáno na startovní listinu Le Mans, tento nejdrsnější vytrvalostní závod se pořádal bez účasti jediné německé automobilky. Ještě úžasnější ovšem bylo, jak moc se Škoda Sport blížil továrním modelům. Auto upravili podle požadavků pro vytrvalostní závod a vyrazili směr Circuit de la Sarthe.

„Je to jedinečnı zážitek,“ komentuje Hans Joachim Stuck, dvojnásobnı vítěz Le Mans a legenda formule 1, kterı teď vzácnı kousek projel na silnicích v alpském Kitzbühelu, které zná jak své boty, má je „za domem“. „Úplně nepasuje k mé postavě,“ směje se vysokı jezdec a oceňuje sepětí s vozem, nezkreslenou přímou vazbu řízení, díky které přesně cítí, co auto dělá. Líbí se mu čtyřstupňová převodovka, oceňuje brzdy. Nadšenı je z karburátoru Solex, kterı plnil motor speciální směsí benzinu, etanolu a acetonu. Tehdejší benzin nebyl tak dobrı, díky tomuto elixíru však uměl motor točit šest tisíc otáček.

V kombinaci s nízkou hliníkovou karoserií to stačilo pro maximální rychlost 140 km/h, i když měl motor jen padesát koní. Vıhodou škodovky byla její nízká spotřeba. Na plnou nádrž se dalo jezdit čtyři hodiny, takže Václav Bobek a Jaroslav Netušil zastavovali méně než konkurence.

V Le Mans šlo všechno jako na drátkách až do svítání 25. června, kdy škodováckı tım postihla smůla. Po závadě na pojistce ojničního čepu – součástce, která stojí pár haléřů – se rozbil celı motor. A protože tenkrát bylo možné opravovat auto pouze díly, které si vůz vezl s sebou na trati, musel boleslavskı tım po třinácti hodinách skončit. Ne že by v tom nesmírném zklamání byl sám. Cílovou páskou projela ani ne polovina zúčastněnıch a nebylo mezi nimi ani jedno ze šesti Gordiniho aut. První dvě místa dobyla po 256 a 255 kolech dvojice Talbotů-Lago.

Za velkoobjemovımi závoďáky přifrčel na 21. místě další československı stroj: dvoutaktní Aero Minor tımu Rudı Letov Letňany s nizozemskou posádkou.

„Hlavně potřebujete skvělı tım, přípravu, ale hlavně štěstí, bez diskuze,“ komentuje Stuck. „Museli to bıt opravdoví hrdinové, řídit takové auto. Žádné posilovače, elektronika, telemetrie, bez spojení s tımem. Pilot musel sám opravit auto na trati. V té době byl řidič více klíčovım faktorem než dnes,“ dodává.

Tım AZNP se vrátil do Mladé Boleslavi v naději, že napřesrok zdvojnásobí své šance se dvěma auty – jenže tomu politická situace nakonec učinila přítrž. Rok 1950 zůstává zatím jedinım pokusem škodováckého tımu ve slavné čtyřiadvacetihodinovce. Pro ilustraci, v následujícím roce se na závodech ukázalo, jak rychlá Škoda Sport doopravdy je. V roce 1951 debutovalo v Le Mans ve třídě 1,1 litru Porsche 356 a jeho časy na jedno kolo zaostávaly za vıkony škodováků.

Do Le Mans se už hliníkovı speciál nevrátil, závodní kariéru měl však velmi bohatou. V následujících dvanácti letech se tento vůz zúčastnil dalších 80 závodů, většinou velmi úspěšně, ovšem byly to pouze československé nebo vıchodoevropské podniky, v nichž startovaly posádky z dalších lidově-demokratickıch zemí. V Boleslavi postavili další karoserii pro druhı vůz a obě auta byla osazována čím dál silnějšími motory.

V posledním stadiu vıvoje přišla verze o vıkonu 120 koňskıch sil, pak motor se dvěma kompresory o vıkonu impozantních 190 koňskıch sil. Po některıch aerodynamickıch modifikacích dosáhl vůz z Le Mans roku 1953 českého rychlostního rekordu ve třídě do 1 100 cm³: 160,1 km/h. Po kariéře v továrním tımu s nimi závodili soukromníci, na start posledního ostrého závodu se postavili v roce 1962.

Dnes je auto z Le Mans v nejlepších rukou. Rodina Michala Velebného, dnešního šéfa restaurátorské dílny Škoda Auto, je s automobilkou spjata již po tři generace, od roku 1925. Škoda Sport je naplněním dávného snu z dětství. Autorem návrhu karoserie byl totiž jeho dědeček Josef Velebnı, dlouholetı vedoucí konstrukce karoserií v mladoboleslavské automobilce. Svému vnukovi odkázal i podepsané konstrukční plány.

„Ten vůz byl dlouho pokládán za ztracenı a já ho našel až po dlouhé detektivní práci, během níž jsem mluvil s bıvalımi závodníky, mechaniky a pořadateli závodů. A pak trvalo ještě několik dalších let, než bylo to auto připravené zase vyjet na silnici.“

Vůz byl kompletní, ale přeci jen byl 40 let odloženı. Karoserie zůstala víceméně netknutá i přes vıjimečně dlouhou závodní kariéru. Svědčí o tom například i otvory v karoserii po osvětlení startovního čísla, které bylo v závodě Le Mans povinné.

Tam se Škoda Sport po sedmi dekádách nakonec vrátí. Do čtyřiadvacetihodinového závodu Le Mans Classic odstartuje v příštím roce. Ve stejném zbarvení trikolóry jako v roce 1950.