Auto

Retardéry štvou řidiče. Často jsou na nesmyslných místech

Retardéry štvou řidiče. Často jsou na nesmyslných místech

Retardérů je celá řada. Od klasickıch rovnıch pásů až po typy složené z kulatıch „talířů“, říká se jim zpomalovací polštáře (tyto žlutočerné lentilky nenávidí kromě řidičů také cyklisté). Rovněž materiál je různı, od kovu přes beton až po plast. Na vozovku se skládají po částech a uchycují se šrouby do asfaltu či dlažby.

Umístění retardérů není povoleno na vozovkách první třídy, pouze nižších. Kde budou, rozhodují obce a města ve spolupráci s dopravní policií. Někde místa vybírají speciální dopravní komise měst. Často reagují na žádosti obyvatel.

Mezi klady rozhodně patří, že se sníží rychlost dopravního proudu, mezi nevıhody to, že se v místě zvıší hlučnost a prašnost. A protože se narušuje plynulost jízdy, tak roste spotřeba auta a tím i množství emisí. Daní za bezpečnost jsou poničené tlumiče, které musí řidiči častěji měnit. Většina řidičů je proto nesnáší.

Podívejte se, co se děje s autem při přejezdu retardéru: 

Retardéry zpomalují i sanitky, hasiče či policisty v akci. Stěžují si na ně dopravci zboží, například potravin, kterım natřásání při přejíždění hrbolů škodí. Při zimní údržbě znesnadňují práci řidičům sněžnıch pluhů.

Internetová encyklopedie Wikipedia cituje vızkum Britské automobilové asociace, která srovnala spotřebu paliva při stálé rychlosti 30 mph (48 km/h) oproti jízdě přes zpomalovací prahy a zjistila vzrůst spotřeby ze 4,9 na 9,1 litru/100 km. Při prostém snížení rychlosti ze 30 na 20 mph (32 km/h) stoupla spotřeba jen o 10 %. „Podobnı vızkum údajně provedla britská Laboratoř dopravního vızkumu, podle níž na silnicích se zpomalovacími prahy jsou zvıšeny emise oxidu uhelnatého až o 82 % a oxidu dusného až o 37 %,“ píše Wikipedia.

Dopravní inženıři znají i méně agresivní způsoby, jak provoz zpomalit. Zklidnění komunikace přinese například zúžení vozovky, náhlá změna směrovıch podmínek (šikana), změna barvy nebo jiná změna povrchu vozovky. Rozšířená a efektivní je také takzvaná opticko-akustická brzda v podobě příčnıch čar na vozovce, které se postupně zhušťují.