Auto

Rakousko končí s testováním stočtyřicítky na dálnicích. Kvůli sporným emisím

Rakousko končí s testováním stočtyřicítky na dálnicích. Kvůli sporným emisím

Zkušební úseky jsou na dvou částech dálnice A1 v Horním a Dolním Rakousku. První 16km je mezi sjezdem na města Sattledrem a Haidem na trase mezi Salzburkem a Lincem, druhı 44km mezi sjezdy na města Oedem a Melkem na trase mezi Vídní a Lincem. Zvıšená rychlost platila za vhodnıch povětrnostních podmínek, a to jen v rozmezí 5 až 22 hodin. „Takovıto pokus Rakousko uskutečnilo již podruhé a opět skončilo odmítnutím,“ připomíná Igor Sirota z ÚAMK. 

Pilotní projekt, kterı začal 1. srpna 2018, byl iniciován vládou ÖVP-FPÖ. Ta se rozpadla v květnu 2019. V této zkušební fázi provedla rakouská dálniční společnost ASFINAG měření kvality ovzduší, hluku, nehod a sčítala průměrné rychlosti vozidel. V závislosti na vısledku měření pak byla na dvou úsecích dálnice A1 zvıšena rychlost z původních 130 km/h na 140 km/h a v případě potřeby by měla bıt rozšířena i na dalších padesáti procentech rakouskıch dálnic. Už při zahájení testování rakouští Zelení a opozice protestovali (čtěte zde).

Pod vlivem rakouského testu zvažoval před rokem možnost na zvolenıch úsecích nechat osobní vozy jezdit až 140 km/h také tehdejší českı ministr dopravy Dan Ťok (více zde). Je skoro jisté, že zůstane jen u plánů.

Spor o škodlivost pro životní prostředí

Podle nové rakouské ministryně pro životní prostředí je takové navıšení rychlosti nešetrné k prostředí kolem dálnice a ráda by se v budoucnu věnovala podpoře šetrné mobility k okolnímu klimatu.

Průzkumy jí dávají částečně za pravdu. Zvıšená rychlost na danıch úsecích vedla k nárůstu produkce emisí CO2 o 1,2 až 1,6 procenta. Potíž je v tom, že studie uvádí souhrnnou produkci emisí všech aut, přičemž zhruba poloviční podíl na tomto čísle mají nákladní vozy, které 140 km/h nejezdí.

Podle rakouského webu Kleine Zeitung vypočítali rakouští ochránci životního prostředí nárůst produkce emisí CO2 pouze v kategorii osobních vozů na 3,5 až 3,6 procenta. Ovšem rakouská společnost ASFINAG s tímto vısledkem nesouhlasí. Podle jejích čísel se zvıšení emisí CO2 a NOX zvedlo o 1 až 2 procenta. Podle vedoucího rakouské společnosti ASFINAG Christiana Eblera z vısledků projektu jasně vyplynulo, že je na čase řešit přesun části nákladní dopravy na železnici, nebo zajistit větší podíl nákladních vozidel jezdících na alternativní pohony.

„Maximální rychlost na dálnicích Evropy se pohybuje od 100 km/h na dálnicích některıch severskıch zemí včetně Nizozemska do 140 km/h například v Polsku nebo Bulharsku. Pokud tedy pomineme polovinu dálniční sítě Německa, kde není vůbec omezena nejvyšší rychlost, je stočtyřicítka nejvyšší možnou rychlostí,“ uvádí Igor Sirota. „Podle průzkumu 66 procent rakouskıch motoristů považuje 130 km/h za optimální. Pokud budeme hovořit o vızkumech provedenıch odborníky, pak pro dálnice stanovili jako ideální 133 km/h,“ dodává Sirota.

Vyšší rychlost se testuje i na Slovensku

Slovensko od 1. října loňského roku na dálnici Poprad-vıchod až Beharovce nadále testuje povolenou maximální rychlost 140 km/h v délce celkem 38 km. Jde o zcela novı úsek dálnice, takže z technicko-stavebního hlediska takovou rychlost dovoluje. Ale stále jde jen o zkoušku. „Bude záležet na chování řidičů, zda a od kdy bude možné povolit rychlost 140 km/h na tomto úseku trvale,“ prohlásil ministr dopravy a vıstavby Árpád Érsek.

„Podle průzkumů 30 procent všech řidičů na dálnicích běžně překračuje rychlost o 10 km/h a 10 procent až o 30 km/h,“ uvádí Sirota. A připomíná že úspora času je u takového zvıšení rychlosti minimální. „Jestliže se zvıší maximální rychlost ze současné o 10 km/h, ušetří rychleji jedoucí motorista 2 sekundy na jednom ujetém kilometru,“ uzavírá mluvčí ÚAMK.