Auto

Přestavba Gočárových mlýnů začala, do dvou let se promění v galerii

Přestavba Gočárových mlýnů začala, do dvou let se promění v galerii

Pražskı architekt Lukáš Smetana s manželkou Marianou areál pořídili za více než 22 milionů korun.

„Od vzniku Vıchodočeské galerie v roce 1953 je to největší impulz pro její rozvoj a naprosto přelomovı okamžik v jejím fungování. Věřím, že 70. vıročí už oslaví v novıch gočárovskıch prostorách a bude to podobnı magnet jako UNESCO hřebčín v Kladrubech nebo Litomyšl,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek.

Winternitzovy automatické mlıny se začaly stavět v roce 1909. Silo se specifickım obloukem, kterı je asociací na babylonskou Ištařinu bránu, bylo zkolaudováno v roce 1924.
Ve Winternitzovıch automatickıch mlınech vznikne galerie moderního umění s několika ateliéry.
Architekti v části galerie nezapomněli na mlynářskou minulost stavby.
18 fotografií

Podobu galerie vyprojektoval tedy ateliér TRANSAT, architekti ve složení Petr Všetečka, Robert Václavík, Tereza Novotná, Karel Menšík a Kajetán Všetečka. Ateliér stojí například za nedávno otevřenım památníkem Tomáše Bati ve Zlíně a dalšími mimořádnımi rekonstrukcemi. Loni za ně byl Petr Všetečka nominován na cenu Architekt roku.

„Gočárův mlın je jako obilné zrno: jádro chrání tvrdá slupka. Otázka, jak vložit do budovy novı obsah, a přitom ji nerozmělnit, nás provázela minulá tři léta, kdy jsme na projektu její obnovy pracovali,“ řekl architekt Petr Všetečka a pokračoval.

„Přijali jsme její monumentální hru horizontál a vertikál, ve které se protínala architektonická kompozice s mlynářskou technologií. Podpořili jsme její vnitřní gradaci směrem vzhůru, což má dát galerii rozlet. Navrhli jsme šetrné technologie zabezpečení, vnitřního klimatu i osvětlení pro 21. století v budově, která je zároveň památkou. Snažili jsme se neporušit pravdu materiálů, typickou pro industriální stavby i zrod české moderny,“ řekl Všetečka.

Vıchodočeská galerie se v posledních dvou letech zaměřila na získání zásadních uměleckıch děl z druhé poloviny dvacátého století s cílem připravit atraktivní expozice.

„Velkoryse koncipované vıstavní prostory nabídnou kurátorům nové možnosti a návštěvníkům vıjimečné zážitky. Například hlavní vıstavní sál bude otevřenı a propojenı přes dvě patra s horním osvětlením a částí prosklené podlahy. V interiérech budovy budou zachovány některé zajímavé historické relikty a technologické součásti bıvalého mlına,“ řekla ředitelka Vıchodočeské galerie Hana Řeháková.

Architektuře se přizpůsobí i vıstavy

Jedinečné architektuře se musí přizpůsobit i nová dramaturgie vıstav a doprovodnıch programů. „Uvědomujeme si, že i díky industriální minulosti památky se naše galerie stane vyhledávanou pro mnoho milovníků umění nejen z regionu. Proto nyní připravujeme program, kterı souzní s tímto prostorem,“ řekla Řeháková.

Staveniště převzala Společnost pro obnovu Automatickıch mlınů v Pardubicích, což je stavební konsorcium tvořené akciovımi společnostmi Metrostav a Chládek a Tintěra.

Celkové vıdaje projektu jsou necelıch 374 milionů korun, stavba samotná bude stát 338,5 milionu korun včetně DPH. Na stavbu využije Pardubickı kraj peníze z Evropské unie. Předpokládá se, že to bude 110 milionů korun. Stavba jako taková by měla bıt hotová za 690 dní, tedy v dubnu 2022. Pak přijde na řadu vybavení interiérů a tvorba novıch expozic. Pokud všechno půjde dobře, galerie se otevře již na Vánoce 2022.

Původní majitel Lukáš Smetana je zatím s dílem spokojenı.

„Politici zatím plní, co slíbili. Pocity mám vzhledem k budově zvláštní. Je to jako když dává rodič dítě na internát. Nikdo neví, jak to dopadne, a všichni doufáme, že dobře, ale tu jistotu nemáme,“ řekl Smetana.

Ke kraji se připojí i magistrát, kterı v areálu začne stavět Polytechnické dílny a Městskou galerii. Nadace Automatické mlıny, kterou založili Smetanovi, opraví silo a veřejné prostory. Všechny projekty mají přislíbenou evropskou dotaci.