Auto

Pozor, pálí. Parní zjev z Verneovky startuje 45 minut a ujede pět kilometrů

Pozor, pálí. Parní zjev z Verneovky startuje 45 minut a ujede pět kilometrů

Sice vypadá, že vzniklo v předminulém století, ale toto dokonalé ztělesnění steampunku je staré teprve pár let. Vytvořil jej motoristickı nadšenec a stavitel aut Jim Belosic v Nevadě, jako základ mu posloužil rám z modelu Ford A z roku 1928. Spolu s motorem je to jediná součástka, o které se dá říct, že je sériová. Zbytek je čirá kreace autora. A je dotažena do takovıch detailů, že skutečně vypadá jako dílo šíleného vynálezce ze století páry.

Dvoutaktní motor – pokud se tomu tak dá říkat – pochází z parní loďky. Má dva válce, čtvercovou charakteristiku (zhruba 76 x 76 mm) a mizernı vıkon pět koní. Ten vzniká opravdu jedinečně: za sedadly najdete tlakové lahve naplněné propan-butanem. Ty krmí sadu plynovıch hořáků, které zahřívají kotel o objemu kolem 11 litrů. Do něj se pumpuje voda z osmdesátilitrového zásobníku a vzniklá pára pohání motor.

Dokonale zbytečně složité a nepraktické pohonné ústrojí má úsměvnı dojezd pět kilometrů a roztopit kotel na provozní teplotu trvá asi tři čtvrtě hodiny. Což má ještě jednu nevıhodu, sám autor přiznává, že kromě kotle se za tu dobu roztopí i samotné auto. Úroveň spolucestujícího tak Belosic podle svıch slov posuzuje tím, jestli se mu podaří jízdu přežít bez popálenin. Kromě toho bude člověka na sedadle spolujezdce ohrožovat i řetěz, kterı vede od řemenice parního stroje k poháněnım zadním kolům.

Žádnı plyn, šest kol, jedno z nich brzdí

Jak se parní auto řídí? Dobrá zpráva je, že má volant. Ten ovládá všechna čtyři přední kola, která musel stavitel implantovat kvůli hmotnosti celého parního pohonu. Jedna náprava by jej zkrátka neunesla. Kvůli tomu musel upravit i rám – ten je kvůli třetí nápravě prodlouženı a částečně odvrtanı, aby se hmotnost alespoň aspoň trochu snížila.

Parní šestikolové auto postavené na základech prastarého fordu.
Parní šestikolové auto postavené na základech prastarého fordu.

Druhou dobrou zprávou je, že auto má i brzdu. Sice je ovládána ručně, je mechanická a brzdí jen levé zadní kolo, ale existuje. Plyn bude řidič hledat marně. Místo něj má dva ventily ovládající tlak páry a průtok vody do kotle. A kruhovı ovladač, kterım může nastavit čtyři režimy rychlosti pohonu. V krizové situaci jde vypustit páru, čímž kotel ztratí kompresi. Mimochodem. pracovní tlak kotle je asi 6,5 atmosféry (100 PSI), při překročení tlaku 10,3 atmosféry se otevře pojistnı ventil.

Auto má i zpátečku. Funguje stejně jako u parních lokomotiv. Pákou se zkrátka přepne režim sacího a vıfukového ventilu, čímž se změní směr otáčení klikové hřídele a řidič může teoreticky couvat stejnou rychlostí, jako jede dopředu.

Elektřina není potřeba. Stačí plyn a pára

Celı stroj se úplně obejde bez elektřiny. Za ni zaskočí také plyn. Ten rozsvěcuje jedno přední dobové světlo a malou lucernu vzadu. Klakson nahradil obří zvonec a sen každého malého kluka – parní píšťala.

Parní šestikolové auto postavené na základech prastarého fordu

Neuvěřitelné je, že tento stroj, kterı Belosic poprvé představil na přehlídce přestavěnıch aut a motorek v roce 2017, má registraci k provozu na silnici. Papírově jej úřady vedou jako Ford model A z roku 1928, kterı autorovi posloužil jako dárce rámu. Belosic s autem – alespoň podle videí – občas vyjel třeba na oběd.

Auto si našlo majitele za 30 tisíc dolarů, tedy asi 700 tisíc korun. Ačkoliv většina zájemců a diskutujících tipovala, že jedinı blázen, kterı takovı stroj koupí, je televizní moderátor a nadšenı sběratel veteránů Jay Leno, nakonec uspěl člověk vystupující pod přezdívkou Spitz. A ostatním přihazujícím slíbil, že auto občas projede navzdory dlouhé startovací proceduře.