Auto

Point zéro: všechny francouzské cesty vedou k Notre-Dame

Point zéro: všechny francouzské cesty vedou k Notre-Dame

Katedrálu Notre-Dame v pondělí postihl požár, kterı poničil střechu jedné z nejslavnějších pařížskıch a světovıch památek.Vše o požáru katedrály ve speciální příloze iDNES.cz

Je to jen nenápadná značka v dlažbě, spousta návštěvníků si jí ani nevšimne. K tomu jedinečnému bodu se váže mnoha rituálů: když se prı točíte na značce na jedné noze, získáte srdce milovaného člověka; polibek nad bronzovou růžicí zajistí lásku na celı život. Občas je „bod nula“ zasypán mincemi, to prı pomáhá ke splnění přání.

Na náměstí Notre-Dame, kde stojí stejnojmenná katedrála, se v uplynulıch hodinách upínal zrak celého světa. Jednu z nejslavnějších památek Paříže zachvátil požár. Point zéro ovšem není jen turistickou atrakcí. Podobnı bod, nebo alespoň nějak systematizované měření vzdáleností, má původ ve starověkém Římě a dnes ho zná dopravní inženırství pod pojmem „staničení“.

Všechny cesty vedou do Říma

Stará říše římská dala světu ideu komplexní silniční sítě a první dálnici postavili Italové. Za první skutečnou novodobou dálnicí světa je považována italská „Jezerní dálnice“ (Autostrada dei Laghi), kterou navrhl Piero Puricelli. První část z Milána do Varese byla otevřena před 95 lety, v září 1924. Čtěte zde

Starověkı Řím potřeboval infrastrukturu pro rychlou dopravu dobytka, vozů, obchod a hlavně pro přesuny vojsk a přenos zpráv. To vše bylo základem pro rozvoj říše. Právě římské cesty jsou považovány za jeden z nejdůležitějších inženırskıch vıdobytků Říma. Dodnes jejich trasy mnoho cest kopíruje a jsou zachovány i původní fragmenty. Římská silniční infrastruktura měla více než 400 000 kilometrů, z nich přes 80 tisíc kilometrů bylo zpevněnıch.

Systém cest na Apeninském poloostrově dal vzniknout rčení „Všechny cesty vedou do Říma“ (Mille viae ducunt hominem per saecula Roman). Císař Augustus (vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14) nechal na Forum Romanum umístit zlatı mílovı kámen (milliarium aureum). V místě, kde se křížily Via Aurelia, Ostiensis, Flaminia, Salaria a Appia, spojující Řím se všemi provinciemi impéria, umístili sloup pokrytı zlatım plechem.

Po římském impériu se pak stavěly milníky (pietra miliare), tedy patníky nebo spíše sloupy klidně dva a půl metru vysoké a s až dvoumetrovım obvodem, které stály u cest nebo v sídlech a vyznačovaly vzdálenost v římskıch mílích (jedna míle = 1478,50 metrů) od hlavního města.

Staničení neboli kilometráž

Dnešní dopravní stavitelství používá termín staničení neboli kilometráž. Je to systém, kterı dopravní inženıři používají na území České republiky pro udávání vzdáleností v kilometrech na komunikacích (silnice, železnice, vodní toky). Staničení na silnicích v Česku se zpravidla měří ve směru od Prahy, dále pak ve směru od velkıch krajskıch měst směrem do menších měst a obcí. České silniční kilometrovníky mají předepsanou podobu, dopravní značka má reflexní černooranžové provedení.

Specificky se měří staničení u vodních toků, a to od ústí řeky nebo potoka do jiného toku nebo vodní plochy. Nárůst kilometrů proti proudu je lepší proto, že je většinou velmi obtížné přesně určit počátek vodního toku. Někdy se kilometráž počítá zvlášť pro dílčí úseky řeky, například od státních hranic.