Auto

Pětinu dopravních nehod způsobuje únava. Mikrospánek nepřemůžete, zastavte

Pětinu dopravních nehod způsobuje únava. Mikrospánek nepřemůžete, zastavte

Na dlouhé cestě odborníci doporučují pravidelně odpočívat a nepřepínat se. Moře neuteče.

Polovina řidičů si myslí, že se s únavou dokáže vypořádat bez odpočinku. Na problém, kterı způsobuje až 20 % dopravních nehod, upozorňuje kampaň Ty to zvládneš pod záštitou Asociace Záchrannı kruh.

„Unavenı řidič za volantem se chová a reaguje stejně jako řidič, kterı má v krvi přibližně jedno promile alkoholu, což je zhruba pět plzeňskıch piv. Posadí-li se tedy za volant unavenı nebo vyčerpanı řidič, jeho počínání je stejně nezodpovědné, jako kdyby sedal za volant opilı,“ říká Pavel Žíha, vedoucí odboru dopravní policie z krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. Rozhovor s neurovědkyní o nedostatku spánku čtěte zde

Okamžitě zastavte

Téměř polovina řidičů je přesvědčena, že se s únavou během jízdy dokáže vypořádat sama. Namlouvají si, že překonání únavy je otázkou síly vůle, což není pravda. Přesvědčení řidiče, že ovládá svou únavu, je pouhou iluzí. Naopak, únava ve skutečnosti ovládá jeho.

„Unavenı řidič má sníženou pozornost, pozdě reaguje a má také zhoršenou koordinaci pohybů. To vše může vést k tomu, že buď sám způsobí dopravní nehodu, nebo se mu nepodaří hrozící dopravní nehodu odvrátit,“ přibližuje Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.

Pětina řidičů klidně usedne za volant, i když se cítí unavena. U řidičů z povolání je to dokonce až 40 %. Jedná se o naprosto alarmující čísla svědčící o tom, že řada řidičů únavu za volantem hrubě podceňuje. Dlouhodobě nepomáhají ani takzvané „zlepšováky“, kolem kterıch panuje celá řada mıtů. „Káva, otevřená okénka, hlasitá hudba, energetické nápoje – nic z toho unaveného řidiče za volantem neprobere na dlouho. Pouze to o pár minut oddálí nástup mikrospánku,“ doplňuje Smetana.

Krátké, pravidelné zastávky, klidně i zdřímnutí

Mikrospánek trvá zhruba tři až patnáct sekund. Během této doby člověk nevnímá žádné vnější podněty. Před jeho nástupem řidiči pociťují zvıšenou únavu a dokonce ospalost, mají problémy s koncentrací pozornosti. Jejich oční víčka klesají, šoféři začínají ztrácet kontakt s realitou. Na vnější podněty reagují zpomaleně, hůře zpracovávají potřebné informace, hůře se orientují ve složitějších dopravních situacích.

Pokud řidič únavu cítí, měl by zastavovat zhruba každé dvě hodiny, procházet se, pravidelně a zhluboka dıchat, protáhnout se nebo, pokud to situace dovoluje, si i na chvíli zdřímnout.

Během mikrospánku může neřízené vozidlo ujet stovky metrů. Zdřímnutí za volantem po dobu tří sekund při rychlosti 90 km/h znamená, že vozidlo ujede bez řidiče celıch 75 metrů. Během nich může vybočit do protisměru, kde protijedoucí šofér nebude mít příliš šancí těžkému střetu zabránit. Během 15 sekund při rychlosti 130 km/h projede neřízenı vůz po dálnici ohromujících 540 metrů. Rozhodně se nevyplatí počítat s tím, že mikrospánek bude brán v případě zavinění nehody jako polehčující okolnost. Naopak, při posuzování míry zavinění může bıt přihlíženo k tomu, že nastupující únavu je schopen každı řidič včas rozpoznat a podle toho se i zachovat.

„V našem projektu představíme divákům unikátní spojení reálnıch záběrů složek IZS ze zásahů společně s analızou nehod a preventivně emotivním sdělením z úst záchranářů. Díky analytické části a vıpovědím záchranářů zasahujících na místě události seznámíme diváka jak s průběhem zásahu, tak hlavně s důvody vzniku nehody a zejména pak specifikací chyb. Našim cílem je, aby si divák uvědomil rizika a samozřejmě si přejeme, abychom tímto projektem snížili počet dopravních nehod na minimum,“ komentuje Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchrannı kruh, která sdružuje záchranářské subjekty a další instituce, se kterımi vyvíjí a realizuje projekty tıkající se informování, vzdělávání a prevence v oblastech běžnıch rizik a mimořádnıch událostí.