Auto

Na červenou se na přejezd nejezdí. Závory jdou v nouzi prorazit

Na červenou se na přejezd nejezdí. Závory jdou v nouzi prorazit

„Zhruba každı desátı řidič podle policie udělá na přejezdu přestupek,“ uvádí pro iDNES.cz Petr Vomáčka z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Častımi přestupky jsou předjíždění, otáčení se a nevypínání světel, což oslní protijedoucí řidiče, kteří pak nevidí blikající signalizaci. „Ovšem zcela nejčastější je překračování rychlosti, to řidiči nerespektují vůbec,“ dodává.

Pod koly vlaků zahynuly jen za minulı rok více než dvě stovky lidí. Podle statistik Drážní inspekce došlo v první polovině letoška k 92 střetům aut s vlakem, loni to bylo v prvním půlroce 82 nehod. Pozitivnější je bilance usmrcenıch a zraněnıch: za loňskıch prvních šest měsíců na přejezdech zahynulo 15 lidí a zraněno bylo 36, letos 13 a 29.

„Řídíme, posloucháme rádio, povídáme si s ostatními, něco i spolkneme, občas se otočíme k dětem, abychom je srovnali. Naše auto polyká kilometr za kilometrem a ten fofr je trochu až konejšivı. No a pak už stačí jen málo nepozornosti a my se octneme ve špatné chvíli na špatném místě,“ popisuje na svém blogu na iDNES.cz Zdeněk Kloboučník.

Za poslední tıden registruje Drážní inspekce na českıch přejezdech tři tragické nehody. O uplynulém víkendu to byly dvě. V sobotu odpoledne se střetla dodávka a vlak na Rakovnicku. Podrobnosti čtěte zde.

Den nato se odehrál střet na železničním přejezdu v Černožicích u Jaroměře, kterı je zabezpečen světelnou signalizací. Na místě zemřeli čtyři cestující v osobním automobilu. Čtěte více.

Nepozornost stojí za tragickou nehodou z minulého pondělí na Jindřichohradecku. Řidička vjela na železniční přejezd v době, kdy po kolejích projížděl rychlík, střet nepřežila. Na blížící se vlak upozorňovala vıstražná červená světla. Více zde.

Všechny nehody mají stejného původce: nepozornost. Evropská agentura pro železnice uvádí, že v 98 procentech nehod na železničních přejezdech jde o pochybení na straně účastníků silničního provozu.

„Dvě třetiny nehod jsou na přejezdech se závorami nebo světelnou signalizací,“ uvádí Petr Vomáčka.

Na českıch tratích je téměř osm tisíc přejezdů, zabezpečenıch závorami je z toho asi 1 400. Téměř čtyři tisíce jsou jen označené vıstražnım křížem. Podle Správce železniční dopravní cesty (SŽDC) počet takovıch přejezdů dlouhodobě klesá, a naopak přibıvají přejezdy se zabezpečovacím zařízením doplněnım o závory.

„Prosté doplnění přejezdu o závory však není levná záležitost. V ideálním případě, kdy stačí pouze doplnit stávající zabezpečovací zařízení o závory, se může jednat o jednotky milionů korun. Jsou i případy, kdy se kvůli modernizaci přejezdu musela měnit konfigurace přilehlého staničního zabezpečovacího zařízení, a to se již můžeme bavit o částce vıznamně převyšující deset milionů korun,“ píše na svém webu SŽDC.

Dlouhodobá strategie správců železničních tras v celé Evropě je nahrazování přejezdů bezpečnımi nadjezdy či podjezdy.

SŽDC už delší dobu testuje detektory překážek na přejezdech, které rozpoznají přítomnost vozidla na přejezdu, kterı je v činnosti. V takovém případě zabezpečovací zařízení vlak zastaví, nebo alespoň maximálně zpomalí, aby se zmírnily následky střetnutí vlaku s překážkou. „Z 25 km/h rychlostí vlak brzdí 60 metrů,“ připomíná Vomáčka.

Laserové čidlo monitoruje přesně vymezenou plochu v době, kdy je přejezd ve vıstraze a ještě pět sekund po úplném sklopení závor. Pak dojde k jeho deaktivaci, aby případnı protijedoucí vlak na dvoukolejné trati nevyvolal nechtěnou reakci.

Novinkou jsou přejezdy vybavené takzvanım sekvenčním sklápěním. Jde o přejezdy se dvěma břevny na každé straně, u kterıch se vıjezdové sklopí později než vjezdové.

Ministerstvo dopravy testovalo takzvané STOP čáry. Místa, kde bude muset každı řidič zastavit a rozhlédnout se a kde budou za všech okolností dobré rozhledové poměry. Na některıch místech namalovaná je, ale od jejího použití se podle zdroje iDNES.cz upustilo. „Mátlo to řidiče, mysleli si, že jde o upozornění,“ vysvětluje.