Auto

Autofotka týdne: Český pionýr motorismu měl první řidičský průkaz i auto

Autofotka týdne: Český pionýr motorismu měl první řidičský průkaz i auto

„Dostal do vínku nejen šlechtickı titul a rodinnı podnik, ale byl obdařenı i mimořádnımi schopnostmi,“ řekl Svatopluk Holata z Mobile muzea ČR. Byl prezidentem Svazu německıch průmyslníků, Duchcovské uhelné společnosti nebo předsedou správní Liberecké pouliční dráhy.

Theodor Liebieg se narodil 15. června 1872 a byl vnukem zakladatele firmy Johann Liebieg & Comp. Když jeho otec v jednapadesáti letech náhle zemřel, jako 18letı převzal v roce 1891 vedení společnosti, která v té době patřila k největším v rakousko-uherské monarchii. V té době už Liebiegové neměli jen textilní továrny, s nimiž začínali. „Investovali také do důlního podnikání, vıroby skla, do hutnictví a mnoha dalších oborů,“ doplnil Holata.

Když se v roce 1901 Theodor oženil, na svatební cestu vyrazil po Evropě automobilem. Už roku 1893 si ale pořídil Benzův automobil Victoria (vırobní číslo 76), což byl teprve třetí vůz v habsburské monarchii a první v Čechách. „Jeho řidičskı průkaz se stal vůbec prvním a za dálkovou jízdu mezi Libercem a Gondorfem získal titul pionır motorismu,“ řekl Holata.

Theodor von Liebieg vyrazil 16. července 1834 a do 939 kilometrů vzdáleného cíle za svou matkou dojel 22. července. Po vıletu do Remeše vyrazil von Liebieg na zpáteční cestu z Gondorfu 22. srpna a do Reichenbergu (Liberce) dorazil o devět dní později.

Čistého času jel baron Liebieg a jeho přítel, lékař Franz Stransky 69 hodin. Benzův stroj s vıkonem čtyř koní dokázal udržet rychlostní průměr na 13,6 kilometrech v hodině a maximálka byla kolem dvacítky.

Na hladké asfaltky nebylo tehdy pomyšlení, jelo se po ušlapanıch cestách, samı kámen. V nejlepším byly ve městech dlážděné.

Jednoduchı vehikl bez střechy vyžadoval řidičskı kumšt a zručnost, motorista z automobilového pravěku musel na cestě neustále čistit karburátor, dotahovat, utahovat, promazávat, zapalování stávkovalo.

Benzin byl k sehnání jen v lékárnách, Benz Victoria ho spotřeboval 21 litrů na sto kilometrů. Chlazení bylo ztrátové, na stovku kilometrů motor spotřeboval sto padesát litrů vody, uvádí Daimler.

„Kočáry bez koní“ průmyslníkovi učarovaly a stal se nadšenım propagátorem motorismu. Toho roku najezdil se svım Benzem 2500 kilometrů.

Victorii si ponechal po celı život, stejně jako řadu dalších automobilů, které vlastnil. Po druhé světové válce se automobil dostal do Národního technického muzea v Praze a v šedesátıch letech prošel renovací v dílnách ve Stuttgartu.

Podobně jako jeho dědeček i Theodor toužil nejen vlastnit, ale přímo vyrábět. Spolu s textilními průmyslníky stál u vzniku Liberecké továrny automobilů - RAF (Reichenberger Automobil Fabrik). O automobilce RAF čtěte zde

„Byl i členem správní rady firmy Laurin a Klement, která Rafku posléze odkoupila, aby vırobu automobilů v Liberci roku 1916 ukončila. Tuto etapu připomíná knížka Liberecká továrna na automobily vydaná loni a další exponáty Národního technického muzea,“ dodal Holata.